Abusus drog

Účinek prenatálního užívání alkoholu na intrauterinní vývoj frontální kůry mozkové


The impact of prenatal alcohol exposure on frontal cortex development in utero


AJOG 185, 2001, č.3, s.737 - 42


Wass T.S., Persutte W.H., Hobbins J.C.:


Užití alkoholu v těhotenství je teratogenní s výsledkem od neuropsychologických defektů a fyzických malformací až k úmrtí plodu. Nejznámějším následkem pití alkoholu je fetální alkoholický syndrom charakterizovaný růstovou retardací, poruchami morfologie obličeje a poruchami funkce CNS. Předpokládá se, že se vyskytuje asi v jednom promile porodů a znamená vedoucí příčinu u případů mentální retardace.Výzkumy ukazují, že časná diagnostika tohoto syndromu vede k lepším výsledkům a snižuje pravděpodobnost pozdějších problémů. Alkoholem podmíněné anomálie se bohužel nepoznají v raném neonatálním vývoji. Nejsou popsány studie, které by byly schopny detekovat strukturální změny v některých partiích mozku ještě in utero. Mimo nálezu mikrocefalie nejsou dosud detekovatelné žádné strukturální změny ačkoliv při autopsii nebo vyšetření  MGI předpokládají, že takové změny by mohly být nalezeny  a předpokládají se ve frontálním kortexu.


Tato studie chce zjistit, zda vystavení plodu alkoholu v intrauterinním životě je spojeno s redukcí ve frontální části mozkové kůry. Celkem bylo vyšetřeno opakovaně sonograficky 167 žen. Z nich 97 pilo jen velmi malé, nebo žádné množství alkoholu, zbytek 70 udávalo pití středního, nebo i velkého množství alkoholu. Při vyšetření byly vizualizovány mozkové struktury a změřeny. Měřeny byly čtyři diametry: transcelebelární diametr, vzdálenost od zadního okraje thalamu  k vnitřní kalvě, vzdálenost od zadního okraje cavum septi pellucidi k vnitřnímu povrchu kalvy ve frontálním laloku a  biparietální průměr. Regresní analýzou bylo zjištěno, že používání alkoholu vede k redukci ve frontálním kortexu, ale nikoliv v ostatních mozkových strukturách. Je pozoruhodné, že procento plodů s frontálním kortexem pod 10% stoupl z 4% u neexponovaných žen na 23% u alkoholiček.


Závěr: Existuje vztah mezi velikostí frontálního laloku mozku a konzumpcí alkoholu u matky. Sonografie  může být užitečnou v diagnostice alkoholem indukovaných změn ve fetálním mozku.


Doc. MUDr. Jiří  Zikmund, CSc.






Vliv způsobu porodu a dětské výživy  na riziko přenosu virusu hepatitis C z matky na dítě.


Effects of mode of delivery and infant feeding on the risk of mother-to-child transmission of hepatitis C virus


BJOG 108, 2001, č.4, s.371-377


Europen PaediatricC Hepatitis C Virus Network


Zároveň s potvrzením, že je možný vertikální přenos hepatitidy C z matky na plod byly zjišťovány  rizikové faktory s ovlivňující přenos. Při zkoumání vztahu současní infekce HIV a hepatitis bylo zjištěno, že je snadnější přenos hepatitidy z matky na plod. Bylo zjištěno, že přenos u pacientek s hepatitis C virémií je snadnější než u pacientek bez virémie. Zvláštní zájem byl zaměřen na vliv způsobu porodu a stravy novorozence a možnosti  nějakého zásahu, který by snížil riziko přenosu. Některé studie ukazovaly na větší riziko přenosu infekce při vaginálním porodu ve srovnání s porodem císařským řezem, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Virus hepatitis C byl prokázán v mateřském mléku a kolostru, ale jiné studie to popírají.  Žádná studie zatím neprokázala kojení za rizikový faktor pro vertikální přenos. Zůstává tedy  nevyřešeno, zda způsob porodu a kojení je rizikovým faktorem. V roce 1998 se 36 klinických center spojilo ve snaze zjistit vliv způsobu porodu a výživy novorozence na možnost vertikálního přenosu infekce hepatitis C z matky na dítě.


Jde o retrospektivní studii prospektivně shromažďovaných  údajů. Využity byly údaje z 24 pracovišť o hepatitis C seropozitivních matkách a jejich dětech. Bylo identifikováno 1474 infikovaných žen z nichž 503 (35 %) bylo současně HIV pozitivních. Ženy se současnou HIV pozitivitou měly více jak dvakrát větší pravděpodobnost, že dojde k přenosu infekce na dítě než ženy se samotnou hepatitis C. Z celkového množství 1474 dětí bylo 9,2 % hepatitis C pozitivních. Mezi ženami se samotnou infekcí hepatitis C nebyl pro kázán  nepříznivý vliv způsobu porodu ani kojení. Nicméně při současné infekci HIV bylo nebezpečí přenosu o 60 % nižší, byl-li porod veden císařským řezem, než byl-li veden vaginálně (p = 0,01) a u žen, které kojily bylo nebezpečí infekce plodu čtyřikrát větší než u žen, které nekojily (p = 0,03).


Závěr:  Tato studie nepodporuje doporučení elektivního císařského řezu a nedoporučení kojení ve snaze zabránit infekci u žen se samotnou infekcí hepatitis C. U žen HIV pozitivních jsou císařský řez a zástava kojení doporučeny, zvláště je-li současně těhotná hepatitis C pozitivní.


Doc. MUDr. Jiří Zikmund, CSc.