Absence anamnestických protilátek proti CMV u velkého počtu žen ve fertilním věku v ČR

CCSLidský cytomegalovirus (HCMV, dále jen CMV) náleží do čeledi herpesvirů a je v lidské populaci velmi rozšířen. Prvotní kontakt s nákazou probíhá nejčastěji bez zjevných klinických příznaků, někdy se však infekce může projevit horečkou, respiračním onemocněním nebo zvýšenou hladinou jaterních enzymů. Též syndrom infekční mononukleózy je v 8-9% způsoben infekcí CMV. Virus může infikovat široké spektrum buněk v lidském organizmu a vyvolává proto lokalizovaná i generalizovaná onemocnění, zejména u jedinců s oslabenou imunitou. Při primoinfekci se CMV nejintenzivněji množí ve výstelkách duktů slinné žlázy a ledvinných kanálků, a též v leukocytech. V těchto buňkách perzistuje po primární infekci virový genom po celý další život. Při přechodném nebo trvalém poklesu obranyschopnosti je infekce aktivována a virus je vylučován, nejčastěji bez zjevných klinických příznaků, slinami, močí, spermatem, cervikálním sekretem a mateřským mlékem.
Vytisknout článek. 

V průběhu těhotenství, zvláště v posledním trimestru gravidity, dochází často k aktivaci latentní infekce, provázené intenzivním vylučováním viru. To může vést k perinatální nákaze novorozence, která u zdravých, donošených dětí nejčastěji proběhne bez příznaků. U nedonošenců nebo dětí s vrozeným imunodeficitem však může způsobit různá onemocnění, např. cytomegalovirovou inkluzní pneumonii, gastroenteritidu nebo i těžké generalizované onemocnění, připomínající sepsi. Nejvážnější obavy oprávněně vyvolávají primoinfekce CMV u těhotných. Dochází při nich pravidelně k intrauterinní nákaze plodu, která může mít vážné důsledky, zvláště dojde-li k ní v časném stadiu gravidity. Intrauterinně infikované děti vylučují virus močí po řadu měsíců nebo i let. Petechie, hepatosplenomegalie, žloutenka, pneumonie, enteritida ev. i mikrocefalie patří k nejčastěji pozorovaným příznakům u nitroděložně infikovaných novorozenců. K pozdním důsledkům nitroděložní nákazy patří často postižení sluchu, snížení IQ a jiné projevy poškození CNS.

V naší diagnostické praxi nás při vyšetřování hladin specifických protivirových protilátek zaujalo pozorování, že značný počet žen ve fertilním věku nemá anamnestické protilátky k CMV a jsou proto při otěhotnění ohroženy primární infekcí tímto virem. Podle japonské studie (jedné z mála publikací, zabývajících se v posledních letech touto problematikou) procento mladých žen, promořených CMV, v populaci kontinuálně klesá. Zatímco v roce 1980 mělo 86,4% japonských žen anamnestické protilátky, v roce 1996 to bylo už pouze 64,4% žen, které se setkaly s primoinfekcí CMV.
Protože jsme měli podezření, že situace u nás je velmi podobná, analyzovali jsme nálezy anamnestických protilátek proti CMV u našich žen ve věku od 18 do 44 let. Do analýzy jsme zahrnuli 1608 žen, které jsme rozdělili do šesti věkových skupin. Z celkového počtu vyšetřených nemělo 513 žen (tj. 31,9%) protilátky k CMV, což znamená, že jsou vnímavé k infekci s možností primární nákazy v těhotenství, s eventuelními vážnými následky pro plod. Je alarmující, že ve věkové skupině 21-25 let, která má reprodukční míru 80 % (tj. 80 % žen má v tomto věku první dítě) bylo 41,26 % žen séronegativních, tedy vystavených možné primoinfekcí CMV. Pomocí demografických údajů z webové stránky Českého statistického úřadu jsme se pokusili extrapolací odhadnout reálný počet mladých žen v ČR, které nemají anamnestické protilátky a došli jsme k počtu cca 711 tisíc žen, které jsou u nás v případě těhotenství ohroženy primární cytomegalovirovou infekcí.

CMVPři podezření na infekci těhotných má zásadní význam odlišení nebezpečné primární infekce od běžné aktivace latentní nákazy v těhotenství, jejíž důsledky jsou většinou zanedbatelné. Snaha o odlišení primoinfece od aktivace latentní nákazy CMV vedla k vývoji různých pomocných testů, např. měření avidity specifických protilátek nebo stanovení protilátek proti jednotlivým CMV-antigenům. S jistotou však nelze primoinfekci od aktivace latentní nákazy prakticky žádnými laboratorními testy odlišit. Jediným spolehlivým kriteriem je informace o přítomnosti anamnestických protilátek proti CMV v době před těhotenstvím.

Bylo by proto žádoucí, aby každá žena v plodném věku věděla, zda prodělala primoinfekci CMV ještě před plánovaným těhotenstvím. K tomu by měla být zaměřena pozornost všech praktických lékařů iodborníků, zabývajících se problematikou plánovaného rodičovství, fertility, nebo dohledem nad normálním či rizikovým těhotenstvím.

zdroj: AVICENA.cz
autor: MUDr. Jan Chvojka a MUDr. Roman Chudomel,
Virologické oddělení Hygienické stanice hl. m. Prahy