__ADV__Mateřské mléko je nepochybně tím nejlepším zdrojem výživy pro novorozence. Matčino tělo je natolik chytré, že dokáže vyprodukovat mléko odpovídající svým složením stupni zralosti právě narozeného dítěte. Mléko má pak takové složení, které je optimální pro růst a zrání dětského organizmu.
Jsou však případy, kdy není mateřské mléko k dispozici. Zde se pak jako vhodná náhrada nabízí mléko kravské. Při podávání kravského mléka se ale u určité skupiny dětí může projevit intolerance (nesnášenlivost) kravského mléka. Podle statistik je možno očekávat tento druh alergické reakce u 1 až 7 % dětí. Vedle genetické predispozice se zde uplatňuje i míra nezralosti novorozence, takže čím menší a nezralejší dítě, tím je pravděpodobnost vyšší.
U předčasně narozených dětí není ještě zcela vyzrálá střevní sliznice. Přes tu pak snadněji pronikají kravské bílkoviny. Imunitní systém organizmu je vnímá jako cizí látky a vytváří se proti ním protilátky, což je vlastní podstata alergické reakce na kravské mléko. Stejně se může projevit prodělání zánětu zažívacího traktu (gastroenteritida). Střevní sliznici pak trvá 1 až 2 měsíce než se zcela zregeneruje.
Míra obtíží při nesnášenlivosti kravského mléka je velice rozdílná, od život ohrožujícího alergického šoku až po nevýrazné obtíže odeznívající samovolně po několika týdnech až měsících.Časté je zvracení do 2 hodin po požití kravského mléka, někdy doprovázené značně dramatickými kolikovitými bolestmi břicha. Je možné se setkat s poruchami dýchaní – hlavně noční kašle, rýma, časté bronchitidy doprovázené stavy dušnosti, opakované záněty středního ucha. Na kůži pak bývají nejrůznější druhy vyrážek, někdy i pěkně svědivých.
Cestou k nápravě je odstranění kravského mléka z dětské stravy. Jako náhrada se můžou použít sojové preparáty, nebo strava obsahující už předem „předtrávené“ bílkoviny. Přirozeně nejlepší a nejlevnější prevencí intolerance kravského mléka je kojit novorozence dostatečně dlouho a co nejdéle ochránit jeho zažívací trakt před umělou výživou.
zdroj: Meditorial
sdílet