Pupečníková krev: pozemek na Měsíci nebo poklad v trezoru
Cílem naší studie bylo posouzení budoucích možností transplantace pupečníkové krve. Dnes ještě nemáme k dispozici dostatek náležitě podložených klinických údajů o tom, čeho je ve skutečnosti schopna kmenová buňka vpravená do těla transplantací. Lze předpokládat, že bude schopna více, než jsme předpokládali před deseti lety a méně, než extrapolujeme na člověka na základě nynějších experimentálních údajů. Po laboratorních experimentech budou muset pravděpodobně uplynout další roky k tomu, aby se všechny tyto údaje dostaly na své místo. Víme sice, že kmenové buňky z pupečníkové krve jsou vhodné na genovou terapii (Mayani – Lansdorp, 1998), ale nevíme k léčbě jakých nemocí se jich bude moci využít.
Stejně tak musíme počkat i na to, abychom dokázali vhodně vyhodnotit experimentálně prokázaný jev množení kmenových buněk (stem cell expansion) in vitro. Není totiž prokázáno, zda jsou kmenové buňky namnožené v kultivační nádobce skutečně schopny se reprodukovat, nebo dokážeme namnožit pouze zavázané kmenové buňky z nich pocházející a vykazující omezenou schopnost dělit se.
Přes tyto pochybnosti však můžeme na položenou otázku dát kladnou odpověď: každá možnost, o kterou můžeme nabídku dostupných dárců rozšířit, je poklad. Možná lékařská věda tento poklad využije k tomu, aby větší počet nemocných získal kompatibilního dárce a možná díky tomuto pokladu dosáhnou i nemocní postižení Parkinsonovou chorobou možnosti léčby a též u nemocných postižených infarktem se bude moci vytvořit nový myokard. Tyto dvě posledně zmíněné představy jsou dnes ovšem ještě natolik nejisté jako v padesátých letech možnost, že Člověk vstoupí na Měsíc.
zdroj: ARCHIV BUNĚK
(Júlia Gidáli, Mónika Eckschmiedt, Tibor Bakács)
sdílet