ARCHIV BUNĚK 108.

__ADV__Efektní technika rozmnožování dospělých kmenových buněk může pomoci při léčení  2. část

V současnosti jsou pacienti s určitými nemocemi krve léčeni pomocí kmenových buněk. Tyto kmenové buňky mohou být získávány z kostní dřeně jiného dárce nebo z pupečníkové krve (darované nebo z pacientovy vlastní).

Nicméně v obou těchto případech je aktuální počet kmenových buněk od dárce často menší než počet potřebný pro adekvátní léčení pacienta. Tato technika by mohla tento problém vyřešit. Další oblastí, kde by tyto objevy mohly nalézt okamžité uplatnění je oblast genové terapie, uvádí Lodish. S pomocí genové terapie je genetické poškození napraveno  umístněním zdravých verzí těchto genů do pacienta.

Například je možné, že lékař izoluje hematopoézní kmenové buňky z pacienta, zavede do nich neškodný virus, který představuje správnou verzi zmutovaného genu a potom vrátí kmenové buňky zpět do pacienta. Zatímco mnoho klinických testů bylo úspěšných, některé skončily tragicky, jakmile virus přestal aktivovat gen způsobující rakovinu. Z tohoto důvodu nepovoluje v současnosti Food and Drug Administration žádné klinické testy genové terapie. „V případě, že před tím, než by byly kmenové buňky vráceny zpět do pacienta, by je lékaři mohli nejprve rozmnožit v laboratoři, mohli by poté provést testy pomocí kterých by zjistili, zda virus nezískal některé nežádoucí vlastnosti.,“ uvádí Lodish. „Špatné buňky by bylo možné poté vyjmout a do pacienta vrátit pouze ty dobré.“ Nejdůležitější je, že tato zjištění pomáhají základnímu výzkumu. „Chceme vědět všechny skutečnosti, například jaké geny jsou aktivní v této kmenové buňce, nebo jak se tato kmenová buňka rozhoduje vyvinout se do jednoho druhu buňky na rozdíl od jiné,“ říká Lodish. Lodish a jeho kolegové spolupracují s badateli v Lundově Univerzitě ve Švédsku, aby zopakovali tyto výsledky s lidskou pupečníkovou krví. Tento výzkum je dotován Národním zdravotním institutem a Národní vědeckou nadací.

 

 zdroj: ARCHIV BUNĚK