ARCHIV BUNĚK 120.

__ADV__Proč uchovat pupečníkovou krev?

Porod je jedinečným okamžikem v životě každé rodiny. Věděli jste, že pupeční šňůra pojící maminku s miminkem, je zásobárnou životadárných kmenových buněk?

Zárodek embrya putující po oplodnění do dělohy, kde se posléze uchytí, je tvořen ze zárodečných „všehoschopných“ buněk. Od 15. dne vývoje embrya se začínají tyto buňky rozlišovat na buňky nervové, možkové, svalové, kožní atd. Určité množství těchto zárodečných neboli kmenových buněk však zůstává v organismu i po dokončení vývoje.   Největší množství se jich nachází v kostní dřeni a  pupečníkové krvi, jsou ale obsaženy i v tukové tkáni a periferní krvi. Zvlášť bohatým zdrojem mladých a velmi kvalitních kmenových buněk vhodných pro transplantaci je však pupečníková krev. Tyto mladé kmenové buňky jsou schopny přeměnit se na různé typy buněk a dokáží tak „vyspravit“ poškozenou tkáň. To je nesporně pádný důvod k jejich uchování namísto toho, aby se společně s placentou likvidovaly jako biologický odpad. Podstatné je, že pupečníkovou krev můžeme odebrat a z ní získané kmenové buňky pomocí tekutého dusíku mrazit a uchovat pro případné další použití.

Náhrada poškozených tkání
Kmenové buňky mají tedy schopnost specializovat se na jakýkoliv druh tkáňových buněk v lidském organismu a mohou nahrazovat buňky v různých částech těla, které buď odumřely, nebo byly nějak poškozeny, např. v důsledku nemoci. Výzkumy potvrzují, že kmenové buňky mohou fungovat například jako buňky slinivky břišní, což dává naději pro léčbu cukrovky nebo se stát nervovými buňkami, což skýtá naději při léčbě poraněné míchy. Kmenové buňky mohou vytvářet také kožní tkáň, což se jeví jako nadějné při léčbě popálenin. A dokonce již dnes se kmenovými buňkami na některých klinikách léčí pacienti po infarktu myokardu.

Uchování kmenových buněk
Pokud rodiče chtějí kmenové buňky z pupečníkové krve pro své dítě uchovat, mohou využít služeb společností poskytujících tuto službu. Odběr pupečníkové krve je snadný, bezbolestný a bez rizika pro novorozence i matku.
V případě potřeby jsou kmenové buňky okamžitě k dispozici bez čekání na vhodného dárce a zároveň je zde jistota, že organismus své vlastní buňky neodmítne. Takto uchované kmenové buňky lze v případě potřeby a imunologické shody použít i u pokrevně příbuzných.

Výzkum kmenových buněk
Výzkumní pracovníci věří, že terapie pomocí kmenových buněk může jednou zásadně změnit léčbu lidských onemocnění. Již nyní existuje řada terapií, které využívají zralé kmenové buňky. Příkladem je transplantace kostní dřeně využívaná pro léčbu leukémie. Bylo již také prokázáno, že buňky ve slinivce břišní jsou schopny se proměnit na ostrůvky buněk produkujících inzulín. Výzkum kmenových buněk je však příslibem i pro léčení řady dalších onemocnění od rakoviny, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, cukrovky, poranění míchy, onemocnění srdce a jater, svalové atrofie, mozkové mrtvice až po genovou terapii. Poškozený gen lze nahradit zdravým genem a takto opravené kmenové buňky mohou mít po transplantaci léčebný účinek. Mnoho příkladů používání kmenových buněk patří do kategorie regenerativní medicíny. Jaký bude skutečný rozsah a praktické využití této nové oblasti v klinické praxi lze jen těžko předpovídat. Naděje jsou vskutku velké.

 

zdroj: ARCHIV BUNĚK

Témata: