Pro všechny
Matky, které se rozhodnou po porodu darovat pupečníkovou krev, ji dávají k dispozici všem. Odebraná krev je uložená v registru a čeká na příjemce. Odběr je anonymní. Podmínkou je normální průběh těhotenství, absolvování běžných vyšetření v těhotenské poradně, vyšetření matčiny krve na hepatitidu B, C, HIV a syfilis před porodem, při porodu a šest měsíců po něm a také klinické vyšetření dítěte. Věk matky není pro dárcovství rozhodující, krev se ale neodebírá od maminek, které prodělaly boreliózu nebo mají diabetes, a většinou ani při porodech císařským řezem. Odběry provádějí jen některé porodnice, například v Praze jsou to gynekologicko-porodnické kliniky VFN, FN v Motole, FN na Bulovce nebo na Královských Vinohradech. Informace mohou nastávající maminky získat v těhotenských poradnách, na klinikách a dalších odborných pracovištích, případně na internetové adrese www.bpk.cz.
Komerční odběry
Pupečníkovou krev si může maminka také nechat odebrat a uložit pouze pro potřeby svého dítěte nebo své rodiny. Pravděpodobnost využití takto uloženého materiálu je nicméně velmi malá, řádově jedna ku desetitisícům. Pokud by ale dítě uloženou krev skutečně potřebovalo, pak má podle zahraničních studií dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se vyléčí. Organismus totiž vlastní kmenové buňky přijme snadněji než buňky nepokrevního dárce.
Komerční odběry nemají zatím příliš dlouhou tradici. U nás je zprostředkovává několik soukromých firem. Odběr a uskladnění vlastní pupečníkové krve stojí několik desítek tisíc korun. Vzorky lze skladovat dvacet i více let a můžete si je kdykoli v případě potřeby vyžádat. Do dosažení plnoletosti dítěte disponují vzorkem rodiče, poté přechází dispoziční právo na původce kmenových buněk. Identifikace vzorku je několikanásobně jištěna. Někteří rodiče a prarodiče uskladnění buněk v krevní bance darují svým dětem nebo vnoučatům místo stavebního spoření či vkladní knížky.
Naděje do budoucna
Krevní choroby nejsou jediné, které lze léčit transplantací pupečníkové krve. „Takových onemocnění je v současnosti více než 90,“ upřesňuje docent Unzeitig. Patří k nim poruchy imunitního systému, poruchy metabolismu, nádory mozku, prsu, vaječníku, ledvinných buněk, varlat a další. Embryonální kmenové buňky by se však mohly v budoucnu uplatnit při léčbě nemocí nebo stavů, se kterými si zatím lékaři nevědí rady nebo jen tlumí jejich příznaky, jako jsou poškození míchy a mozku, dětská cukrovka nebo nervové choroby jako Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Úlohou vědců nyní je zjistit, jak z univerzálních kmenových buněk získat specifické buňky, tedy jak je nasměrovat, aby se změnily v buňky kožní, nervové, jaterní, buňky slinivky břišní nebo kloubní chrupavky.
Nejjednodušší transplantace
Transplantace krvetvorných buněk je nejjednodušší transplantací vůbec. Jde o infúzi do žíly. Následující léčba je však velmi komplikovaná, proto je tato metoda také velmi nákladná. Transplantaci pupečníkové krve poprvé úspěšně provedli ve Francii v roce 1988. Jednalo se dítě s Fanconiho chudokrevnosti, kterému byla transplantována krev sourozence. Od té doby se uskutečnilo 2000 transplantací kmenových buněk z pupečníkové krve. První u nás provedli v roce 1994 lékaři ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole. Šestiletému Lukáši Hauptovi, který trpěl těžkou vrozenou poruchou imunity, tehdy zachránila život pupečníková krev od jeho novorozeného bratříčka. Vzhledem k tomu, že u sourozenců se kmenové buňky ve čtvrtině případů shodují, lékaři zpravidla doporučí rodičům nemocného dítěte, kterému může pomoci transplantace kmenových buněk, aby počali další dítě. Je totiž 25procentní šance, že pupečníková krev od novorozeného bratříčka nebo sestřičky zachrání jejich staršímu dítěti život.
zdroj: ARCHIV BUNĚK
sdílet