ARCHIV BUNĚK 52.

__ADV__V Číně uskutečnili na čtyřměsíční maďarské holčičce, která byla po mrtvici, transplantaci kmenových buněk  získaných z pupečníkové krve. Doposud je ona na světě nejmladší pacientkou, u které provedli takovýto zákrok.

Světové vědecké časopisy jsou plné jména maďarské čtyřměsíční holčičky Tímei. Ona je první na světě, u které se snažili napravit škody vzniklé mrtvicí transplantací kmenových buněk získaných z pupečníkové krve. Tímea se narodila vloni v červenci v šestém měsíci těhotenství, a tehdy se ji přihodilo neštěstí. Půlka jejího těla ochrnula, utrpěla značné poškození mozku, neustále plakala, sotva jedla. Doma ji nikdo nedával naději na uzdravení. Prognózy mluvily o postupném zhoršování duševních a fyzických schopností, ale odborníci naznačili i to, že se u ni může vytvořit v dospělosti i paralýza.  Rodiče holčičky se s tím nesmířili a zoufale hledali pomoc. Tak se dozvěděli, že ve vícero státech na světě tuto nemoc léčí, respektive následky, a to kmenovými buňkami získanými z pupečníkové krve.

Rodiče nás našli po internetu, a tak se Timi dostala ke mně – říká našemu listu do telefonu dr. Sean Hu, lékař děvčátka.  K takovému zákroku podle mých vědomostí v Maďarsku nejsou legislativní podmínky. I když použití kmenových buněk při leukémii i ostatních nemocech krvetvorby ve světě je rutinní záležitostí, na mnoha místech se uskutečňují i pokusy na oživení srdečního svalu pomocí kmenových buněk. V případě stroke, respektive jiných nemocí nervové soustavy se tento postup využívá pouze v několika státech. Timi se dostala do jihočínské Shenzenu do nemocnice Nan Shan v říjnu, kde po dobu dvou měsíců infuzí dostávala z tamní krevní banky kmenové buňky.

Ošetření kmenovými buňkami teoreticky je o to úspěšnější, o co je pacient mladší, s tím však, že zákrok bude tak rychlý a úspěšný jsme nepočítali - vypráví Sean Hu, který očekává návrat maďarské holčičky na druhou terapií koncem dubna.



Z počátku jsme přijali nápad rodičů  na čínskou léčbu s pochybností. Avšak když se vrátili a viděli jsme jak se Timi stala pohyblivou a aktivní, byli jsme velmi byli překvapeni – prohlašovali maďarští lékaři děvčátka pro zahraniční listy. Maminka Timi k tomu ještě dodala: věděla jsem, že jsme se správně rozhodli již tenkrát, když protekla první infuze.  Reakce domácích léčitelů ji, však úplně uklidnili.



Timi dříve neustále plakala, darmo jsme se na ni usmívali nebo mávali, nereagovala. Od provedené léčby nepláče, hodně se směje, konečně má chuť, a ochrnutá levá ruka a noha jsou skoro tak silné jako zdravé pravé končetiny. Od té doby co jsme se vrátili, držení hlavy se jí plynule zlepšuje, nekloní hlavu pouze na jednu stranu jako dříve - říká maminka.

Na klinice Sean Hu byla Timi pětistá pacientka, u které na léčení poškození mozku aplikovali transplantaci kmenových buněk. Nám je známo, že rodiče zaplatili za zákrok dvacettisíc dolarů, tj. asi šestmilionů forintů. Důvody, že tento zákrok se provádí pouze na tak málo místech, a že u nás to ještě není možné, čínský profesor vidí v první řadě v legislativě.  Ačkoli, podle něho všichni pacienti jsou tak těžce nemocní, a jiným způsobem již nemohou pomoci. Podle něho zákrok je bez rizika, případné teploty jsou jediným vedlejším účinkem.



Návrat maďarské holčičky v Číně očekávají v dubnu

Z kmenových buněk teoreticky můžeme „vyrobit“ jakýkoliv orgán, protože v buňce je obsažena veškerá lidská „informace“.  Krev odebraná z pupečníku, a z ní získané kmenové buňky po operaci s velkou pravděpodobností zůstanou života schopné, navíc pokud se jedná o vlastní kmenové buňky, jsou tyto méně citlivé na to, že v přijímajícím organizmu vyvolají škodlivé imunologické reakce. V nejšťastnějších případech kmenové buňky pocházející z vlastních vzorků novorozeňat, dokonale zapadnou zpět do původního organizmu bez rozdílu věku, kdy k transplantaci dochází. V případě sourozenců poměru jedné čtvrtiny můžeme počítat s tím, že kmenové buňky se dokonale shodnou. 

Transplantaci pupečníkové krve poprvé úspěšně uskutečnili v roce 1988 ve Francii při léčení jednoho pacienta, který trpěl nemocí tzv. "Fanconiho chudokrevností". V uplynulých letech nejčastěji používali jako náhradu kostní dřeně, a na léčení různých forem chudokrevnosti. Bylo zahájené nahrazování srdečního svalu po infarktu s využitím kmenových buněk, respektive možnosti oprav různých poškození nervové soustavy se již zkoumají i doma.

Odběr pupečníkové krve po porodu, ale před porodem placenty provádí lékař nebo porodní sestra. Vzorky krve o objemu cca jeden a půl litru je možné odebrat pouze v tomto stádiu. Odběr krve necítí ani matka ani novorozenec, vždyť všechno se děje až potom, jak přestřihnou pupeční šňůru. Kmenové buňky se mohou později nabídnout dárcovské bance nebo na vlastní náklady žádat její uskladnění. Dnes to v  Maďarsku stojí měsíčně patnácttisíc forintů. Od roku 1996 od kdy je umožněný sběr vzorků, z počtu uskutečněných porodů pět procent rodičů využilo tuto možnost.

Domácí odborníci čínskou lékařskou zprávu přijali s výhradami: podle nich léčebný zákrok prováděný s kmenovými buňkami je prozatím přijatelný pouze při transplantaci kostní dřeně. „Léčení“ odumřelého srdečního svalu prozatím je pouze ve stádiu pokusů. Andréka Péter, vedoucí programu kmenových buněk v Gottsegen György Országos Kardiológiai Intézet (Státní kardiologický ústav Gottsegen György) například začal u pacientů po akutním srdečným infarktu zkušebně transplantovat kmenové buňky.

Program byl zahájen v červnu, do kterého jsme prozatím zapojili dvacet pacientů s těžkou srdeční nedostatečností, výsledky se dají očekávat ke konci roku- říká kardiolog, který velice opatrně hodnotí čínský případ. Podle něho, když se na někom uskuteční jako na prvním nějaký postup to ještě z daleka neznamená, že došlo k prolomení lékařské vědy.

Povolení z etických důvodů není potřebné k tomu, aby rodiče požadovaly pro své dítě jakýkoliv zákrok v jiném státě, který doma ještě není uznávaným zákrokem. To je nanejvýš potřebné, když na operaci požadují státní podporu, totiž nejsou schopny ze svých prostředků zaplatit.

 

zdroj: ARCHIV BUNĚK