ARCHIV BUNĚK 61. - Otázky do Českého rozhlasu, pořad Trendy

__ADV__1. Co jsou to kmenové buňky ?

 

Kmenové buňky jsou základními stavebními bloky organismu – buňkami života. Během embryonálního vývoje se přeměňují v rozmanité typy buněk těla, počínaje buňkami srdečního svalu, nervovými buňkami, červenými krvinkami, buňkami pokožky až po stavební buňky oka. Později kmenové buňky regenerují poškozené tkáně ve zcela vyvinutém těle a průběžně mění zesláblé buňky. Zastávají pro nás roli životně důležitých ochránců zdraví. Transplantací je lze využít k náhradě buněk a tkání nezbytných pro život a zdraví.

 

2. Jak je možné je získat? 

 

Největším zdrojem je pupečníková krev a kostní dřeň. Pupečníková krev je vydatným zdrojem mladých kmenových buněk vysoké kvality. Věk kmenových buněk totiž do velké míry ovlivňuje jejich funkceschopnost, která jim umožňuje přeměňovat se v jakýkoli typ buněk, např. v buňky jaterní, nervové či v jiné tkáňové buňky, přičemž dokáží udržovat samy sebe. Věk kmenových buněk PK je 9 měsíců.

 

3. Která z možností odběru kmenových buněk je dle Vás vhodnější (popřípadě která je vhodnější v tom kterém případě)?

 

Postup odběru pupečníkové krve oproti jejich získávání z kostní dřeně je bezpečný a bezbolestný jak pro matku, tak pro dítě. Při odběru pupečníkové krve je novorozenec již oddělen od pupeční šňůry. Krev v placentě je krev novorozence, která zůstala v placentě a není spojena s krevním oběhem matky.

 

4. Měla by podle Vás maminka uvažovat o tom, že pupečník svého dítěte nechá uschovat? Pokud ano, proč? Jaké výhody to může mít do budoucna?

Určitě ano, jedná se o snadný a bezpečný odběr s minimálním rizikem pro dárce a hlavně jedinečnou příležitost, jak získat mladé a zdravé kmenové buňky nezatížené vlivy zevního prostředí. Navíc v případě autologního odběru se jedná o perfektní shodu, tedy nehrozí odmítavá reakce organismu a v případě potřeby jsou buňky ihned k dispozici. S pomocí běžných screeningových metod je možné prakticky vyloučit riziko infekce. Za zmínku jistě stojí i vyšší úspěšnost a možnost genetické manipulace, tedy využití v genové terapii v budoucnosti .

5. K čemu všemu je možné v budoucnu kmenové buňky využít a kdo je může využít (jen ten, komu patří nebo i rodinní příslušníci?)

Z výsledků dosavadních výzkumů a z odborné literatury je zřejmé, že využití kmenových buněk  nabízejí dříve jen těžko představitelné, téměř zázračné možnosti léčení. Již bylo prokázáno, že kmenové buňky ve slinivce břišní jsou schopny se proměnit na ostrovy buněk produkujících inzulín,  tím by se při transplantaci do organismu mladých cukrovkářů dá vyloučit denní podávání inzulínu formou injekce. Podle německých badatelů se tato metoda během 2-3 let stane klinicky využitelnou. Vědci připravují využití kmenových buněk k terapeutickým účelům pro léčení nemocí, které nejčastěji končí smrtí, např. nemocí srdce a cévních nemocí. Již se objevily zprávy o tom, že se kmenovými buňkami podařilo nahradit odumřelé buňky srdečního svalu po infarktu nebo odumřelé buňky po mozkových příhodách. Odborníci předpokládají, že za 5-10 let se budou kmenové buňky účinně a v širokém okruhu využívat k léčbě takových nemocí, které se v současnosti nedají léčit nebo jsou léčeny jen v omezené míře, jako např.Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza. Sem také můžeme zařadit  pacienty s těžkými úrazy páteře, poranění míchy. 

Vzorek kmenových buněk lze v zásadě použít k léčbě kteréhokoliv rodinného příslušníka (pokrevního příbuzného). Nedojde-li k jejich použití u dárce buněk, lze provést tzv. HLA typizaci (vyšetření zaměřené na imunologickou kompatibilitu) k objasnění toho, jakou šanci má jejich aplikace dané osobě. Jakékoliv použití vzorku vyžaduje písemný souhlas vlastníka kmenových buněk nebo jeho zákonného zástupce.

 

 

Zdroj: ARCHIV BUNĚK