Úloha fetálních kmenových buněk v mateřské periferní krvi
Je dobře známo, že feto-placentární jednotka a mateřský organismus komunikují mezi sebou pomocí produkce biochemických a hormonálních látek. V současné době je však již jasné, že součástí tohoto dialogu jsou rovněž buňky, které mohou být užitečné pro neinvazní genetickou diagnostiku fetálních onemocnění. Ve skutečnosti přechází do mateřského krevního oběhu velký počet fetálních buněk, které mohou být různého typu:
-
buňky trofoblastu: jsou to fragmenty trofoblastu, cyto a syncitiotrofoblastu, které se oddělují od placenty, pronikají do mateřského krevního oběhu a implantují na různých místech mateřského organismu
-
lymfoidní buňky: tyto buňky byly nalezeny v mateřské kostní dřeni a periferní krvi i 30 let po porodu; jsou uvnitř mateřského organismu a stále produkují dceřinné buňky, které jsou fetálního původu
-
erytroidní buňky: včetně prekurzorových buněk, obsahují jádro a exprimují různé antigeny
-
hematopoetické kmenové buňky: tyto buňky jsou velmi důležité pro indukci a následné udržení imuno-tolerance v mateřském organismu během těhotenství
Mohli bychom říci, že medicínské důsledky těhotenství jdou podstatně déle než pouze k porodu. Je možné, že takovýto mikrochimerismus přispívá k patogenezi vybraných autoimunních onemocnění. Tento mechanismus navrhoval ji Bianchi, který předpokládal, že geneze některých autoimunních onemocnění, které jsou mnohem častější u žen než u mužů, může vznikat v důsledku přítomnosti a persistence „cizích buněk“ fetálního původu v mateřském organismu. Navíc se fetální kmenové buňky mohou dostat do mateřského krevního oběhu a diferencovat ve zralý thyroidní folikl.
Bylo prokázáno, že fetální kmenové buňky pronikají dovnitř adenomu thyroidní žlázy matky, se záměrem „léčit“ nádor, poskytnout mateřskému organismu určitý druh „pomoci“ a „léčit“ některé nemoci. Totéž bylo rovněž pozorováno u hepatitidy C.
zdroj: ARCHIV BUNĚK, gyne.cz
sdílet