ARCHIV BUNĚK 84. - Využití různých kmenových buněk v klinické praxi - poslední část

__ADV__Diskuse
Léčba lidských nemocí musí být jak efektivní tak i bezpečná. Z hlediska bezpečnosti je nutné vzít do úvahy tři základní problémy:

  1. je možné vytvořit buňky, které by byly histokompatibilní s každým jedincem?
  2. budou transplantované pluripotentní buňky vytvářet nádory?
  3. problém možného přenosu infekčního agens inkorporovaného v pluripotentní kmenové buňce
    T.Lajkep zaujímá postoj k etickým otázkám terapeutického klonování, cituji: „Ve Velké Británii udělila 11.srpna 2004 komise pro lidské oplodnění a embryologii (HFEA) schválení pro vědce z univerzity v Newcastlu, kteří terapeutickým klonováním z izolovaných embryonálních kmenových buněk chtějí získat buňky produkující inzulín pro diabetické pacienty. Tamní vědci použili embryí vzniklých metodou IVF, jejichž vývoj byl zastaven před 14.dnem po koncepci.“

Colin McGuckin, vedoucí centra pro výzkum kmenových buněk z univerzity v Kingstonu, prohlásil: „Klonování lidských buněk nám pomáhá lépe poznat genetické nemoci, a z tohoto hlediska je skutečně přínosem. Proces terapeutického klonování jako prostředku k léčení některých genetických vad je mimořádně důležitý. Nicméně nelze předpokládat, že by to byla konečná odpověď na léčbu všech takových vad.“
Etika bohužel nemůže nabídnout nadčasově platné řešení morálních konfliktů a nemůže je ani vyvodit z přírodovědeckého zájmu.
Očekávat ukončení konfliktu mezi etikou a vědou je iluze. Neboť to není konflikt mezi dvěma systémy, ale uvnitř systému. Přírodní věda bez etiky je slepá, etika bez přírodních věd je hluchá.“

zdroj: ARCHIV BUNĚK, gyne.cz

Témata: