Asistovaná reprodukce = dobře

Ročně se v ČR s neplodností obrací na odborníky 8 000 až 10 000 párů. Zhruba ve 40 % případů je neplodná (nebo má sníženou plodnost) žena, ve 40 % případů muž a ve 20 % je "vina" na obou stranách.
Pokud žena, která si dítě přeje, neotěhotní ani po 8 až 12 měsících nechráněného styku, má vyhledat odborníka; čím déle léčbu odkládá, tím obvykle hůře.
Léčba neplodnosti asistovanou reprodukcí je v zásadě dvojí:

  • ta, kdy se pracuje výhradně s vlastními pohlavními buňkami partnerů (k oplodnění dojde "ve zkumavce" a plod pak donosí nejčastěji biologická či náhradní matka),
  • nebo se používají buď spermie, nebo vajíčka od anonymních dárců a spojí se s pohlavní buňkou zdravého partnera.

Zatímco naše medicína drží v asistované reprodukci zdárně krok s nejlepšími pracovišti na světě, naše legislativa dosud zaostává! Na zákon, jenž by ji řádně ošetřil, stále čekáme, i u nás přibývá případů, kdy se problémy kolem dětí z umělých oplodnění řeší před soudem.

Zatím by měla platit jako právní úprava asistované reprodukce a dárcovství pohlavních buněk ministerská vyhláška z roku 1982, která říká, že umělé oplodnění lze provést jen na žádost obou manželů a pouze do 35 let ženina věku. Ta však v praxi není příliš dodržována a podle expertů je její právní závaznost sporná.
Žádný zákon výslovně nazakazuje, že umělé oplodnění nemůže podstoupit nesezdaný pár, žena bez partnera nebo vdova. Žádný zákon výslovně nepovoluje ani nezakazuje institut náhradního mateřství: případ, kdy je oplodněné vajíčko implantováno jiné ženě, jež plod biologické matce donosí a porodí.

 

zdroj: Neplodnost.cz, Květy