Budu pak ještě zajímavá a opečovávaná?

No, jen si to představte, s bříškem vyvoláváte na tvářích kolemjdoucích úsměv a pochopení, muži galantností nešetří, ve většině případů vás řidiči i nechají přejít… Fronty se najednou zkracují a všichni říkají, jak Vám to těhotenství sluší…


V poradně se mi svěřila jedna také budoucí maminka: „Najednou si mě všichni hýčkají, předcházejí si mne. Dokonce mě v práci na obědě pouštějí dopředu…“


Na těhotenském cvičení se mi zase zmínila Alice: „Vidíte, tady se nás všichni ptají, zda se nám po úklonech a předklonech netočí hlava. Nabízejí nám dokonce pití. Všichni s námi jednají jako s královnami!“


O víkendu, na návštěvě u kamarádky, kdy jsme probírali (ano, i muži s námi), co ten náš drobeček bude potřebovat, mi Míša dala doporučení: “Jen si to, holka, užívej. Teď si středem pozornosti. Ale počkej, až se miminko narodí, všichni o Tebe ztratí zájem a všechno rozmazlování přejde na dítě.“ A pokračovala:“ Víš, co je zajímavý? Najednou jsi jenom „pečovatel“ a všichni Tě kontrolují, zda se dobře staráš!“


V souvislosti s tím, se mi vybavil trochu jiný a přece podobný pohled, zkušenost, Ely z Kladna: „Chodíme s dětmi cvičit. Hned vedle je pekárna s cukrárnou. Chtěly jsme si tam zajít s dětmi na občerstvení, některé z nás mají děti ve sporťáku. Představ si, prodavačky nás vyhodily! Že prý tam na kočárky nejsou zařízení, jenom bychom jim odradily zákazníky a zabíraly místo dalších klientům!“


Ono to ani v některých hypermarketech není snadné. U vstupu hřímá nápis: „Vstup s kočárky zakázán!“ A proč, ptám se. „Kočárky jsou nemotorné, něco byste mohla shodit … A ono se tam dá taky ledacos schovat!" zdvihla „prodavačka“ významně obočí!


Výborně! Najednou se z nositelek života stáváme nepohodlnými živočichy…