Černobyl připravil Česko o stovky chlapců

__ADV__Ve středu tomu bude dvacet let od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Ta podle vědců způsobila zvýšení počtu potratů v Česku. Sedm měsíců po katastrofě se podle nich narodilo přibližně o 450 chlapců méně než obvykle.

Při sledování počtu vrozených vad v populaci narazili pracovníci Ústavu experimentální medicíny náhodou na zajímavou odchylku. V novorozeneckých statistikách z let 1950 až 1999 připadá každý měsíc na 105 narozených chlapců zhruba 100 dívek. Až na jednu výjimku - listopad 1986.

„Začali jsme se ptát, čím se tento měsíc mohl odlišovat od ostatních,“ vysvětluje Miroslav Peterka, vedoucí oddělení teratologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. A dodává: „Pak jsme si uvědomili, že zhruba o sedm měsíců dříve vybuchl jaderný reaktor v Černobylu.“

Mužské plody jsou mnohem citlivější a zranitelnější než ženské. Svědčí o tom i skutečnost, že se u chlapců mnohem častěji objevují vrozené vady. Podle řady odborníků připadá početí zhruba 130 mužských zárodků na 100 ženských.

Tento poměr se v průběhu těhotenství „upraví“ prostřednictvím samovolných potratů na zmíněných 105:100. Chlapci tedy i přes svou zvýšenou citlivost za běžných okolností mírně převažují nad dívkami.

V listopadu 1986, sedm měsíců po výbuchu jaderné elektrárny, ale přišlo na území České republiky na svět více děvčat než chlapců.

Vědci to vysvětlují skutečností, že pokud je životní prostředí zasaženo škodlivými látkami, může se poměr mezi pohlavími u novorozenců změnit.

Jak uvádí studie odborníků z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR zveřejněná v renomovaném vědeckém časopise s recenzním řízením Reproductive Toxicology, narodilo se v listopadu 1986 na našem území zhruba o 450 chlapců méně než obvykle.

Evropa úbytek chlapců nehlásí

Úbytek kluků zapříčinila radiace vyvolaná výbuchem jaderné elektrárny, domnívá se Miroslav Peterka s kolegy. Souvislost mezi ozářením a potratem ve druhém nebo třetím měsíci těhotenství ukazují také výzkumy japonských vědců.

O nebezpečnosti záření pro nenarozené dítě svědčí i fakt, že vyšetření štítné žlázy, při němž se běžně používá radioaktivní jod, nelze provést u těhotných žen.

S výsledky studie Miroslava Peterky a jeho kolegů nesouhlasí odborníci ze Státního ústavu radiační ochrany. Pokládají dávky záření, které mohli obdržet lidé na našem území, za zdraví neškodné. Upozorňují například také, že k podobným závěrům nedospěli vědci v jiných evropských státech.

 

zdroj: lidovky.cz