__ADV__Díky očkování zavedenému v roce 1958 u nás lidé téměř neví, co je to černý kašel. Většina případů diagnostikovaných v České republice je importována ze zemí, kde je buď nízká proočkovanost (například Německo, Itálie), nebo odtud, kde se proti černému kašli vůbec neočkuje (Švédsko).
První jeden až dva týdny se choroba projevuje tak, že nemocný úporně kašle, bez toho, aby něco vykašlal. V druhé fázi se většinou přidá dušnost, záchvaty kašle, které končí vykašláním hlenu a zápalem plic. Právě ten většinou bývá příčinou úmrtí.
Jestliže nemocný přežije zápal plic, následuje dlouhé až několikatýdenní období rekonvalescence. V této době pomalu odeznívají záchvaty kašle. Velmi nepříjemný je fakt, že nemocný může být pro své okolí infekční po celou dobu nemoci, a to často i při rekonvalescenci. Původce nemoci se velice snadno šíří vzduchem.
Imunita po prodělaném černém kašli je celoživotní.
V nemocnici by měli skončit určitě komplikovanější případy, jinak stačí nemocného pouze izolovat od okolí. V rámci prevence dalšího šíření je vhodné dezinfikovat hračky, vyvařit prádlo a často větrat místnost.
zdroj: MediNovinky.cz
sdílet