V deníku MF Dnes vyšel 18. března 2005 na straně A5 článek, který poutal pozornost svým tučným nadpisem Čísla ženám poprvé napovědí, kde rodit.
Snahou autorek článku, Lenky Petrášové, které přispěla Ivana Leskové, bylo poukázat na problematiku sledování úrovně poskytované péče porodnickými zařízeními v České republice. Až potud záslužná iniciativa. Přehled, někdo možná řekne zdravotnický audit, poskytované péče by měl být dostupný nejširší veřejnosti, nejen odborné obci, a to ve všech lékařských oborech. Měl by se týkat všech zdravotnických zařízení. Jistě se tak, dost možná i v brzké budoucnosti, stane.
Avšak zcela jinou věc představuje (ne)profesionálně odvedená práce redaktory a její přispěvatelky. V dnešní době informační revoluce, zejména v době internetu, lze narazit na nepřeberné množství tzv. zaručených zpráv, které však mohou mít k pravdě skutečně hodně daleko. Jistě se leckdo, zejména na internetu deviantně baví i rozšiřováním podvrhů a mystifikací. A byrokrati státních institucí se v aktualizaci zadávání potřebných údajů, ať již do formy tištěné, či elektronické, zrovna ve své aktivitě nepředhánějí. Právě zde by měly sehrát svoji pozitivní úlohu veřejné sdělovací prostředky, přístup novinářů, kteří informace přebírají a s nimi nakládají. Těžko by se jinak mohlo stát, že tzv. seriózní deník vydá naprosto zmatené údaje, které, nepočítám-li zaplácnutou plochu na novinovém papíře, nikomu svým obsahem nepomohou. Vážené redaktorky se ani nenamáhaly zvednout telefon a zavolat nebo poslat e.mail s otázkou na místo, kde informace, i úplnému laikovi, znějí nevěrohodně. Na první pohled je přece zřejmé, že v porodnici Příbrami nebude za rok odvedeno jen 76 porodů, bylo vhodné se obrátit na primáře mělnické porodnice a zeptat se jej, zdali údaj o 54,8% císařských řezů na jeho pracovišti je skutečně pravda apod.
Autorky článku mají ve svém sdělení chyby nejen v malých číslech, ale pohrávají si volně s tisíci porodů. Používají jakési staré údaje z roku 2002 a 2003, když není jasné, o jaký konkrétní rok se vlastně jedná, nebo zda se nejedná o součet obou let. Například v porodnici Všeobecné fakultní nemocnice bylo v roce 2002 odvedeno 3.391 porodů, v roce 2003 činil počet porodů 3.488 porodů, v roce 2004 pak 4.069 porodů (v článku uvedeno 5920), v Ústavu pro péči o matku a dítě jich v roce 2004 nebylo zatím ještě 4.000 (v článku uvedeno 6.022). Ani pokus o kombinace a variace zveřejněných čísel nedává správné údaje. Fakultní nemocnice Brno je bez vysvětlení popsána jako součet porodnic na Obilním trhu a Bohunic. Ale to by pak situace v Praze musela být popsána jako součet porodnic „U sv. Apolináře“ , porodnice Na Bulovce a porodnice v Thomayerově nemocnici, neboť se, stejně jako v Brně, jedná o jeden administrativní celek. Ale těhotné skutečně slučovaní porodnic ani tak moc nezajímá, starají se o jednotlivá porodnická zařízení.
Článek, který měl předat veřejnosti naději při hledání vhodných kritérií pro úsudek o úrovni konkrétního zdravotnického zařízení, by se nakonec pro odbytou novinářkou práci mohl jmenovat Čísla, která ženám stále ještě nenapovědí, kde rodit.
Mezera ve výše zmíněném deníku po precizní a mnoho let profesionálně odváděné práci Martiny Riebauerové ze zdravotnické rubriky se zdá hlubší, než by čtenář původně očekával.
sdílet