Co je pro nás důležité vědět o vitamínu D?

Vitamin D je významným činitelem pro vývoj a růst dětského organismu. Vitaminem D se pojmenovává skupina několika vzájemně příbuzných látek, mezi něž patří zejména vitamin D2 a vitamin D3. Zásadní úlohu v organismu má vitamin D3 – hormon kalcitriol, který je aktivní formou vitaminu D. Má důležitou roli při získávání vápníku a fosfátů z potravy a udržování optimální hladiny těchto látek v krvi. Ty jsou důležité především pro tvorbu a stavbu kostí a fungování svalů.

Vitamin D také ovlivňuje činnost nervového systému, tvorbu a růst nových buněk a imunitní systém. Z těchto důvodů je dostatečný příjem vitaminu D nezbytný pro správný růst a vývoj dětí. Potřebná denní dávka vitaminu D u dětí činí zhruba 400 IU (tj. zhruba 10 μg).

Zdroje vitaminu D

Vitamin D se tvoří v organismu především působením ultrafialového záření na kůži. Množství takto získaného vitaminu D závisí nejen na délce slunění, ale také na dalších faktorech, kterými jsou např. pigmentace kůže, zeměpisná šířka, roční období, oblačnost, znečištění ovzduší nebo míra ochrany proti ultrafialovému záření (oblečení, opalovací krémy). K pokrytí potřebné denní dávky vitaminu D u dětí stačí pobyt na slunci po dobu zhruba 30 minut, přičemž stačí, aby byl slunci vystaven pouze obličej nebo předloktí.

Zdrojem vitaminu D v potravě jsou především tučné ryby (sardinky, losos, sleď, tuňák apod.), margaríny, některé mléčné výrobky, vajíčka, hovězí maso a játra. Během období kojení a přikrmování je příjem vitaminu D ze stravy u kojenců obecně nízký a je proto nutné buď umožnit dítěti pobyt na sluníčku, nebo mu dodat vitamin D v umělé podobě.

Vitamin D dodaný do organismu potravou se vstřebává spolu s tuky z trávicího traktu stěnou střevní. Po vstřebání je skladován v játrech, tuku, v menším množství v kůži, mozku, kostech. Zpětně se vylučuje játry a žlučí.

Vitamin D u novorozenců a kojenců

Hladina vitaminu D u novorozenců závisí na množství vitaminu D v těle matky. Pokud má matka vitaminu D nedostatek, trpí tímto nedostatkem také novorozenec. Nedostatek vitaminu D u matky má za následek také nízký obsah tohoto vitaminu v mateřském mléce. I když by kojenci měli trávit venku co nejvíce času, není vhodné je vystavovat přímému slunci. Důvodem je především riziko spálení jemné dětské pokožky a riziko vzniku rakoviny kůže. Z těchto důvodů se u nás podává kojencům preventivně vitamin D ve formě kapek – v ČR je doporučován přípravek Vigantol. Zdravým kojencům (kojeným i nekojeným) se podává jedna kapka denně (obsahuje zhruba 666 IU vitaminu D) od 2. týdne života do konce 1. roku a během zimních měsíců ve 2. roce života. Nedonošeným dětem se obvykle podávají dvě kapky denně.

Nedostatek vitaminu D

Prvními projevy nedostatku vitaminu D u dětí jsou obvykle zpomalení růstu, apatie nebo naopak zvýšená dráždivost, svalová slabost a sklon k častým respiračním onemocněním. Dlouhodobý vážný nedostatek vitaminu D vede ke vzniku onemocnění zvaného křivice. Onemocnění se projevuje poruchou tvorby kostí. V kostech nemocného dítěte začíná převažovat chrupavčitá hmota a dochází k deformacím ve tvaru kostí. U kojenců měknou také lebeční kosti, zvláště na týlu. Zuby rostou nepravidelně a zubní sklovina je narušena. Dále může tento deficit zapříčinit nenápadné poruchy fungování imunitního systému a zvýšit riziko některých onemocnění, jako je např. rakovina, lupénka, cukrovka 1. typu, revmatoidní artritida, systémový lupus nebo roztroušená skleróza.

U dospělých se poté projevuje nedostatek vitaminu D poruchou ukládání vápníků do kostí, čímž jsou kosti demineralizované, řídnou a stávají se křehčí a náchylnější ke zlomeninám. Toto onemocnění je známé jako osteomalacie.

Předávkování vitaminem D

Vitamin D je (například oproti vitaminům skupiny B) vitamin rozpustný v tucích. Neodchází tedy z našeho těla močí, ale v těle se soustavně hromadí a tvoří se ho zásoba, kterou organismus při zvýšené spotřebě využívá. Při nadměrném užívání hrozí toxické předávkování.

Dávky odpovídající cca 5-ti až 6-ti násobku doporučené denní dávky (25 μg) mohou vyvolat průjmy, pocit na zvracení, časté močení – s tím spojenou žízeň a psychickou podrážděnost. Citliví jedinci mohou reagovat na vysokou dávku vitaminu D vyrážkou, kruhy pod očima nebo svěděním kůže. Dále dochází ke kalcifikaci (převápnění) některých orgánů, jejímž výsledkem můžou být třeba ledvinové kameny. Při opalování předávkování vitaminem D nehrozí, protože čím déle jsme vystaveni slunečnímu záření, tím více tvoří naše pokožka pigmentu (hnědne) a tím méně UV záření pronikne do spodních vrstev kůže – čímž dochází k omezení fotolýzy a tvorby vitaminu D. Toxicitu vitaminu D snižuje vitamin A.

Autor: MUDr. Ester Řezáčová, praktický lékař pro děti a dorost, Mediclinic a.s., Brno