Onkologická cytologie (cytologie je nauka o buňce) a provedení kolposkopického vyšetření jsou standardní součástí gynekologických preventivních vyšetření. Cílem obou metod je včasné odhalení změn v oblasti dolního genitálního traktu, tj. zevních rodidel, pochvy a zejména děložního čípku (hrdla dělohy). Vyšetření jsou zaměřena na detekci změn, které souvisí s rozvojem zhoubného nádorového onemocnění. Souhrnně řadíme onkologickou cytologii a kolposkopické vyšetření mezi prebioptické vyšetřovací metody, protože předcházejí provedení různě velikého operačního zákroku – biopsie. Provedení biopsie spočívá v chirurgickém odběru vzorku tkáně z podezřelého místa.
Onkologická cytologie je hlavní screeningovou (vyhledávací) metodou. Slouží jako základní způsob k odhalení předrakovinových změn (odborně prekanceróz, dysplázií) a rakoviny děložního hrdla. Odběr cytologického stěru se provádí v návaznosti na kolposkopické vyšetření. V těhotenství je odběr proveden jako běžná součást základního vyšetření. Cytologii lze odebrat i z podezřelého místa v pochvě, při změnách na zevních rodidlech je její využití omezené. Cytologickým stěrem jsou odebrány povrchové buňky ze zevní části děložního hrdla (odborně exocervixu) nejčastěji špátlí nebo kartáčkem a povrchové buňky z kanálku děložního hrdla (odborně endocervixu) obvykle speciálním kartáčkem. Vyšetření je nebolestivé, někdy může být při odběru z kanálku děložního hrdla pociťován tupý tlak v podbřišku, po vyšetření se může objevit slabé zakrvácení.
Odebrané buňky jsou natřeny na sklo a zafixovány alkoholovým roztokem. Nedílnou součástí stěru je i dobře vyplněná průvodka k vyšetření, obsahující informace o datu posledního menstruačního krvácení, užívání antikoncepce či délce trvání těhotenství. Fixovaný preparát cytologického stěru je s dokumentací odeslán k vyhodnocení do cytologické laboratoře, kde odborník-cytolog vyšetří a nález se podrobně popíše. K hodnocení je aktuálně v České republice využívána cytologická klasifikace přijatá v USA ve městě Bethesda v roce 2001. Po velmi podrobném a jednoznačném popisu následuje doporučení dalšího postupu. Cytolog zhodnotí kvalitu stěru, hormonální stav ženy a případnou infekci a zařadí pozorované buňky děložního hrdla do příslušné kategorie. Zjednodušeně je možné popsat 3 různé skupiny výsledků: 1. nálezy normální, 2. nálezy nejasné a 3. nálezy abnormální. V případě nejasných nebo abnormálních výsledků je doporučena kontrola cytologického stěru v kratším intervalu, obvykle za 3–6 měsíců, případně kolposkopické vyšetření ve specializované ambulanci Centra onkologické prevence (běžně používaná zkratka COP).
Kolposkopické vyšetření je zobrazení děložního hrdla, pochvy a zevních rodidel ve zvětšení binokulárním mikroskopem při gynekologickém vyšetření. Rozlišujeme základní (nativní) kolposkopii, při které je vyšetřovaná oblast pozorována bez podání jakéhokoliv roztoku, a kolposkopii rozšířenou, při které je na pozorované místo nanesen nejčastěji roztok kyseliny octové. Cílem rozšířené kolposkopie je eliminovat faktory zhoršující přehlednost (zejména hlen a nebo krev) a zvýraznit případné změny. Pozorovány jsou změny povrchové sliznice (odborně epitelu) a změny ve tvaru a uspořádání cév. Pro jednotlivé nálezy je zavedeno odborné názvosloví, jehož cílem je popisné vyjádření plošného rozsahu i pravděpodobné závažnosti změn.
Obě prebioptická vyšetření jsou vzájemně neoddělitelná a při vyšetření se doplňují. V případně abnormálních nálezů je nejčastěji nejprve odhalen abnormální výsledek cytologického stěru. Následné kolposkopické vyšetření, často prováděné již ve specializované ambulanci COP, má za cíl blíže zhodnotit úroveň závažnosti změn. Nezřídka je proveden pod kontrolou kolposkopem i odběr malého vzorku tkáně z nejpodezřelejšího místa k potvrzení předpokládaných změn. Odběr tzv. minibiopsie (odborně punch biopsie) pomocí speciálních kleští je dobře tolerován a lze jej provést v návaznosti na kolposkopické vyšetření bez potřeby místního nebo celkového umrtvení.
Při průkazu předrakovinových změn u netěhotných žen je podle jejich závažnosti, věku ženy i reprodukčních plánů zvolen konzervativní postup v podobě častějších kontrol, nebo je doporučeno provedení malého operačního výkonu (nejčastěji konizace), který odstraní celou postiženou část děložního čípku. V těhotenství je situace odlišná, i nejzávažnější předrakovinové změny pouze sledujeme a jejich řešení odkládáme až na období po skončení šestinedělí. Současné znalosti ukazují na relativně vysoké procento spontánního vymizení předrakovinových změn po porodu. Větší operační zákrok než jen odběr malého vzorku v podobě biopsie, volíme v těhotenství pouze při podezření na přítomnost rakovinových změn.
MUDr. Jiří Sláma
Gynekologicko-porodnická klinika
1.LF UK a VFN v Praze
sdílet