Fetální endokrinní žlázy také produkují hormonální působky důležité pro normální vývoj plodu: hormony kůry i dřeně nadledvin, hormony štítné žlázy, pohlavních žláz, pankreatu a některé hormony hypofyzární. Sekreční aktivita fetálních endokrinních žláz není ve všech fázích vývoje plodu stejná.
K normálnímu vývoji chromozomálně mužsky determinovaného plodu (46 XY) jsou nezbytné fetální androgeny. Nevytvoří-li se varlata – testes, androgeny se netvoří a dále se vyvíjí plod s ženským habitem (vzezřením). K vývoji ženských pohlavních orgánů není sekrece fetálních vaječníků nutná. Androgeny podávané těhotné ženě s plodem ženského pohlaví vyvolají příznaky virilizace novorozeného děvčátka (projevy znaků mužského pohlaví na zevních rodidlech, především zbytnělého poštěváčku – clitoris). Fetální pohlavní žlázy (gonády) nejsou závislé na stimulaci hypofyzárními gonadotropiny, které ani nebyly zatím u plodů obou pohlaví prokázány.
Od 3. až 4. měsíce gestace zahajuje přední lalok hypofýzy plodu tvorbu hypofyzáního růstového hormonu (HGH), jehož koncentrace v plodové krvi je daleko vyšší než v mateřském oběhu. Nadledviny plodu produkují hormony již od 12. týdne vývoje, a to ze zdrojů přicházejících z mateřského oběhu. Plod se též podílí na produkci placentárních estrogenů – proto se mluví o fetoplacentární jednotce. Plod sám je proti účinkům těchto estrogenů chráněn enzymatickým systémem. Přesto někdy vystupňovaný vliv estrogenů může ovlivnit plod ženského pohlaví v prvních dnech po narození a vyvolat u něho zduření poštěváčku, překrvení vulvy, bujení poševního a děložního epitelu a zduření prsů – obraz, který je označován jako hormonální novorozenecká krize. U plodů mužského pohlaví se může vliv placentárních estrogenů projevit po narození zduřením základů mléčných žláz.
Plod je imunologicky aktivní. Jeho imunitní systém se vyvíjí postupně. Krev se začíná tvořit od 6. týdne gestačního stáří ze žloutkového vaku. Později jsou hlavními krvetvornými orgány játra, slezina a brzlík. Antigenní struktura AB0 Rh je v krvi plodu zjistitelná již ve 2. měsíci. Protilátky anti-A a anti-B se tvoří až po narození.
Do 16. týdne nitroděložního vývoje dostává plod z pěti mateřských imunoglobulinů transplacentárně jen IgG k zajištění pasivní imunity. Placentou přecházejí z mateřského oběhu Rh-protilátky, protilátky proti záškrtu (difterii), spále (skarlatině), černému kašli (pertusi), tetanu a spalničkám a dalším infekcím, pokud je matka prodělala nebo byla-li proti nim očkována.
Po 16. týdnu začíná plod imunoglobuliny IgG vytvářet sám, později v menší míře i globuliny třídy IgM. Dozrávání vlastní imunologické obrany u plodu začíná mezi 4. až 12. týdnem po narození.
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009
sdílet