Epilepsie

Těhotenství a epilepsie


tehule.jpgEpilepsie je jedním z nejrozšířenějších chronických neurologických onemocnění. V současné době epilepsie a její léčba neznamená, že by žena nesměla otěhotnět.

U většiny žen s epilepsií probíhá těhotenství bez větších komplikací a porodí zdravé dítě. Přesto existují některá rizika.

Tato rizika lze významně zmenšit pokud je těhotenství ženy plánované a pokud funguje vzájemná spolupráce mezi budoucí maminkou, jejím neurologem a gynekologem.

 

Před plánovaným otěhotněním by neurolog, který o ženu s epilepsií pečuje, měl rozhodnout:

  • diagnóza epilepsie je jistá nebo vysoce pravděpodobná a záchvaty, kterými se projevuje, by v průběhu těhotenství mohly vést k poškození plodu nebo komplikacím během těhotenství. Před otěhotněním je nezbytné určit jakým druhem epileptických záchvatů žena trpí, o jaký typ epilepsie se jedná. Každá žena by měla mít před otěhotněním provedena nezbytná vyšetření – neurologické, EEG (elektroencefalograf), MR mozku (magnetickou rezonanci mozku), vyšetření koncentrace léků, tzv. antiepileptik, v krvi (odborně plazmatických hladin) při ustálené léčbě. Neurolog může doporučit další vyšetření.
  • je nutná léčba antiepileptiky (léky, které snižují výskyt a intenzitu nebo zcela brání epileptickým záchvatům). U žen, které jsou déle než 2 roky bez záchvatů by měl neurolog zvážit možnost vysazení antiepileptik (je to však velmi individuální). V současné době je známo, že nejméně rizik přináší léčba pouze jedním antiepileptikem (monoterapie).  Takovým, které nejlépe potlačuje záchvaty dané pacientky. Léčba určena neurologem „na míru“, je individuální. Dávka léku by měla být co nejnižší, ale přitom ještě tak vysoká, aby dostatečně potlačila záchvaty. Výjimkou, s vyšším rizikem poškození plodu, je lék valproát. Je nutné vážit riziko, které přináší léky a riziko, které představují záchvaty (zejména generalizované, tzn. s bezvědomím, pádem, křečemi celého těla, přechodnou poruchou dýchání a okysličení krve). Podávání antiepileptik by mělo být rozděleno v průběhu 24 hodin tak, aby jejich hladina v krvi co nejméně kolísala. Žena s epilepsií by měla plánovat těhotenství pokud je na ustálené léčbě alespoň 3-6 měsíců.


Je třeba diskutovat:

jak může těhotenství ovlivnit epilepsii
jak může epilepsie ovlivnit těhotenství, porod a období po porodu
možnosti sledování vývoje plodu v prvních měsících těhotenství
jak budou probíhat pravidelné kontroly během těhotenství
 

Doporučení


Prenatální péče

genetické vyšetření, včetně eliminace dalších možných rizik (vyšetření protilátek proti některým zoonózám a virovým onemocnění; vyšetření přítomnosti protrombofilních mutací; vyšetření hladiny kyseliny listové ( odborně acidum folicum), vitaminu B6, B12 a homocysteinu) minimálně 3 měsíce před plánovaným otěhotněním podávání kyseliny listové v dávce 5 mg/den a vitaminů B.
V USA doporučují podávání selenu 0,2 mg/den (ochrana před škodlivým vlivem antiepileptik na vyvíjející se plod)
 

V průběhu těhotenství

pokračovat v léčbě antiepileptiky (neurolog se může při úpravách dávek řídit podle vyšetření hladin v krvi a EEG). Velké záchvaty přinášejí stejné riziko poškození plodu, potratu, předčasného odumření plodu a jiných komplikací, jako léčba antiepileptiky. Pacientky by neměly léky bez porady s lékařem vysazovat.

Pokračovat v podávání kyseliny listové, vitaminů. U některých antiepileptik se podává měsíc před porodem ještě vitamin K (Kanavit 10 kapek/den)
Pravidelné kontroly během těhotenství
Zpráva pro gynekologa/porodníka – typ záchvatů, epilepsie, léčba, doporučení k porodu a kojení


Porod

riziko velkého záchvatu při porodu je relativně nízké (kolem 1 %). Záchvat je možné ukončit podáním diazepamu do žíly

Z neurologického hlediska je porod císařským řezem doporučen pouze u pacientek s vyšším rizikem velkých záchvatů nebo záchvatů, které by dlouhodobě ovlivnily spolupráci pacientky při porodu. U pacientek, u kterých v minulosti proběhl status epilepticus (život ohrožující nakupení epileptických záchvatů). Většina žen s epilepsií může rodit přirozenou cestou. U porodu žen s epilepsií je s výhodou využít možnosti epidurální analgezie

Epidurální analgezie není u žen s epilepsií kontraindikovaná, naopak může významně přispět k hladkému průběhu porodu. Epidurální analgezie totiž pomůže odstranit  nadměrné dýchání (odborně hyperventilace) během děložních stahů (odborně kontrakcí). Nadměrně dýchání může být samo o sobě příčinou vzniku epileptického záchvatu. Důvodem je kombinace námahy z práce dýchacích svaků a změny koncentrace plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) v krvi rodičky.
Je velmi důležité, aby žena s epilepsií ani v den porodu nevynechala svou pravidelnou léčbu
Přítomnost manžela, někoho z rodiny, přátel, může pomoci u ženy dosáhnout psychickou pohodu a zároveň zajistí stálý dohled, kontrolu v případě epileptického  v průběhu porodu.


Po porodu

Významným provokujícím faktorem epileptických záchvatů je spánková deprivace. Žena s epilepsií by měla mít možnost se v prvních dnech po porodu vyspat minimálně 4-5 hodin bez přerušení. Péče o novorozence a kojení by mělo být zahajováno postupně

Kojení není kontraindikováno a to u žádné antiepileptické léčby. Výhody kojení a mateřského mléka převažují nad riziky, které může představovat další vystavení dítěte antiepileptikům. Naopak náhlé vysazení antiepileptik může u dítěte vyvolat abstinenční syndrom. Délka kojení a úprava dávek antiepileptik po porodu je individuální.

Po návratu z porodnice je velmi důležitá pomoc rodiny, zejména v prvních dnech. Kojení, přebalování, koupání, vycházky lze provádět tak, že jsou bezpečné jak pro dítě, tak pro matku.
 
 

MUDr. Jana Zárubová

Z  Knihy o těhotenství @ porodu