Otázka by mohla také být postavena takto: …je výhodnější nástřih, nebo roztržení? Na tuto otázku neexistuje uspokojivá odpověď. Nejprve je třeba vysvětlit, proč problém vůbec vzniká.
Rodící se hlavička na konci II. doby porodní rozpíná a vždy více či méně traumatizuje pochvu a její okolí, zejména velmi složitou vrstvu svalstva pánevního dna a nakonec i hráze. Odpor těchto tkání může být důvodem, že se porod nadměrně prodlužuje. Pokud hlavička dlouho tlačí na tyto struktury, zhoršuje jejich prokrvení. Málo prokrvené tkáně jsou zase ještě více náchylné k poranění a k tvorbě často velkých krevních výronů.
Porodník nebo porodní asistentka obvykle poznají, kdy hrozí komplikace ve II. době porodní, zejména její prodloužení anebo větší porodní poranění matky. Správně provedená epiziotomie, zejména její rozsah, by měla být co nejmenší.
Každá žena je jinak stavěná, jedna porodí i poprvé bez nástřihu či poranění, u jiné je třeba provést nástřih i u třetího porodu. Jednou z nejobávanějších komplikací je nechtěné roztržení svěrače konečníku a někdy dokonce i střeva. Poškozený svěrač musí ošetřit sešitím pouze zkušený lékař.
Toto poranění, pokud se špatně zahojí, může vyústit až v situaci, kdy žena v budoucnu neudrží stolici. To není strašení, ale realita. Mnozí chirurgové, zejména proktologové, specialisté na operační léčbu konečníku, by mohli vyprávět své zkušenosti s řešením následků "obyčejného porodu". Před nástřihem hráze mají některé rodičky, zřejmě pod vlivem různých "zkazek", strach.
Tradují se vyprávění o starých porodních asistentkách, které nikdy nástřihy neprováděly a zachovaly hráz bez trhlin. Přitom dnes již nikdo nezjistí, jak byly i přes neporušenou kůži hráze porušeny hlubší tkáně pánevního dna. Porodník musí chránit hráz jako celek a nejen kůži. Navíc není ani v zájmu dítěte, aby jeho hlavička dlouho překonávala odpor hráze při prořezávání.
Pokus o odpověď na položenou otázku. Epiziotomie by se u fyziologického porodu neměla provádět rutinně, ale v opodstatněných případech, zejména když jsou známky poruchy zdraví plodu, nadměrného prodlužování porodu a zřetelné nebezpečí roztržení svěrače konečníku. Epiziotomie by měla být vždy co nejmenšího rozsahu a matka by k ní měla dát vždy slovní souhlas. Pokud ani přes vysvětlení žena s epiziotomií nesouhlasí, pak by se neměla provádět, pokud není ohroženo zdraví dítěte.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet