Fyziologie laktace - 1. část

Informace o struktuře mléčné žlázy a o mechanismu tvorby a uvolňování mléka je užitečná pro pochopení celého děje a tím i vlivů zevního prostředí, které mohou celý proces ovlivnit.

Prsní žláza je složitý orgán. Její vývoj začíná již u šesti týdenního zárodku. U plodu 32 týdnů starého je již patrno všech l5-25 vývodů a v období okolo termínu porodu je mléčná žláza dítěte schopna produkce mléka. Je známo, že k tomuto přechodnému ději občas dochází i u novorozenců. Mluví se o "hormonální reakci" prsní žlázy. Podnět k tvorbě mléka je u novorozence podobný jako v dospělosti, totiž změna v množství hormonů v krvi dítěte, které dítě je obdrželo ještě v děloze od své matky.

 Po klidovém období dětství působí pohlavní hormony v průběhu puberty na další rozvoj a diferenciaci mléčné žlázy. Podmínkou správného vývoje je ničím nenarušené hormonální spojení mezi mozkem a vaječníky ženy. U velké většiny žen se mléčná žlázy kompletně vyvine do ukončení puberty. Další růst a vývoj se uskutečňuje každým menstruačním cyklem až asi do 30 let ženy.

Mléčnou žlázu formuje společně žlázová, tuková a pojivová tkáň. O tvaru a velikosti prsu rozhoduje do značné míry tuková tkáň, zatímco o tvorbě mléka pouze tkáň žlázová. Ta je uložena často asymetricky, zasahuje lalokem do podpaží. Tato část žlázy může být od hlavního tělesa i zcela oddělena a spojení s vývody může být nedokonalé. Může být proto zdrojem obtíží v době nástupu laktace, neboť i tato část podléhá hormonálním vlivům, ale vyprazdňování bývá nedokonalé.

Základní jednotkou žlázové tkáně je alveoly tvořený lalůček (odborně lobulus). Je to hroznovitá struktura, tvořená vlastními sekrečními buňkami, tvořícími mléko z živin, přitékajících k nim v krvi matky. Sekreční buňky jsou opleteny zvláštními buňkami ( odborně myoepiteliální buňky). Tyto buňky schopností stahovat se, kontrahovat, umožňují pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce, odkud je může dítě sát. Myoepiteliální buňky jsou přítomny i ve stěnách vývodů. Vývody se postupně spojují ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřují do malých nádržek (odborně sinusů) a konečně ústí v počtu l5-25 po celém obvodu bradavky. Při správném mechanismu sání dítěte jsou dásně dítěte stisknuty až za těmito sinusy a tlakem jazyka proti patru a pohybem čelisti je mléko vystřikováno do úst dítěte.

Mléčná žláza je dobře zásobena cévami a nervovými zakončeními, je citlivá na tlak, změny teploty i bolest. Tmavší centrální část žlázy, dvorec, je po obvodu opatřen mazovými žlázkami, patrnými jako malé bradavičky po obvodu, produkujícími mírně aseptický sekret, který zvláčňuje povrch bradavky a dvorce.V průběhu těhotenství dochází k dalším změnám ve vývoji mléčné žlázy. Žláza se stává cílovým orgánem komplexu hormonů.

 

 

 

MUDr. Anna Mydlilová