I. doba porodní (neboli otevírací doba)

I. doba porodní (neboli otevírací doba)  - obrázek
I. doba porodní (neboli otevírací doba) - obrázek

První dobou porodní začíná porod. Začnou pravidelné děložní stahy, odborně kontrakce, které způsobí rozevření a zánik děložního hrdla.

Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, ta se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty, dále její průměr počítáme na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že »branka je zašlá«, tehdy činí její průměr asi 11–12 cm.

Název »otevírací« doba vyjadřuje  podstatu děje – otevírání,  rozvíjení porodních cest.

 

 

Porodnické vyšetření prostornosti pánve

 

 

 

Určení počátku porodu není vždy jednoduché. Kontrakce  mohou být pociťovány dlouho předtím, než porod skutečně začne. Otevírání děložního hrdla může začít již několik týdnů před koncem těhotenství a může pomalu pokračovat až do porodu. Avšak zkušený porodník by měl poznat nepravé znaky porodu od skutečného počátku porodu. Proto je nutné vnitřní neboli vaginální vyšetření. Jedině tak lze přesně zjistit změny děložního hrdla. Stanovení počátku porodu je velmi důležitý základ pro určení délky porodu.

Pokud některá žena říká: "rodila jsem dva dny…", tak se v naprosté většině zpočátku nejednalo o »pravé porodní kontrakce«, ale pouze o děložní kontrakce, které, přestože mohly být i velmi bolestivé, nezpůsobovaly otvírání dělohy. Hovoříme o předzvěstných stazích neboli poslíčcích. Jako by byl organismus maminky teprve upozorňován na nastávající porod. Pokud jsou kontrakce dělohy v době termínu porodu a děloha se přitom neotvírá, musí být všichni velmi trpěliví. Jedná se o nepravé příznaky porodu a jakýkoliv nešetrný zásah do tohoto děje může způsobit pozdější prodloužení vlastního porodu nebo dokonce císařský řez.

Vysvětlení: děložní kontrakce je práce děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.

Vak blan a jeho puknutí nebo protrhnutí

Plod je na konci těhotenství uložen v tekutém prostředí, které je zevně ohraničeno plodovými obaly. Plodové obaly jsou dvě tenké průsvitné blány. Vnitřní blána se nazývá odborně amnion a zevní chorion.  Amnion tvoří plodovou vodu a plynule přechází v placentu a pupečník dítěte. Plodová voda představuje ideální ochranné prostředí pro dítě. Brání různým tlakům, včetně zevních traumat, umožňuje mu volnou pohyblivost a chrání před útlakem i placentu, a tak zabezpečuje její důležitou funkci. Tekuté prostředí a plodové obaly jsou ochranou před výhřezem pupečníku, který by znamenal vážné ohrožení dítěte. V termínu porodu je 600 až 700 ml plodové vody, při přenášení jí ubývá.

V posledních týdnech těhotenství se vlivem ojedinělých děložních stahů (poslíčků) rozepne dolní část dělohy a začínají se zde vyklenovat plodové obaly, vytvoří se vak blan. Mechanická úloha vaku blan na rozšiřování a zánik děložního hrdla a později branky však není rozhodující. Hrdlo a branka se rozvinují i bez vaku blan, např. po předčasném odtoku plodové vody.

Vak blan před porodem dítěte praskne, nebo je protržen porodníkem nebo porodní asistentkou. Vzácně se stane, že vak je pevný a nepukne, vyklenuje se dokonce před poševní vchod. Tento průběh není pro dítě zcela bezpečný. Hrozí, že se tahem blan předčasně odloučí placenta.

Vak blan může samovolně puknout různě dlouhou dobu před začátkem porodu. Pak hovoříme o předčasném odtoku plodové vody. Obvykle však pukne v průběhu I. doby porodní.

Podle dnešních názorů není vak blan nezbytný až do úplného rozvinutí branky dělohy, kdy pukne obvykle samovolně. Jeho protrhnutím  (odborně amniotomie nebo dirupce) ve vhodném okamžiku (průměr děložní branky u prvorodičky  je cca 5–6 cm, u vícerodičky cca 3–4 cm) a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší. Vak se může protrhnout  i dříve, ale to jen ve zvláště odůvodněných případech. Časné protrhnutí vaku blan může paradoxně porod prodloužit a plod je pak déle vystaven infekčnímu prostředí, před kterým ho plodové obaly celé těhotenství chránily.

Protrhnutí vaku blan provádí porodník nebo zkušená porodní asistentka, a to jemným  háčkem při děložním  stahu, kdy se háček do pochvy zavádí podél vyšetřujících prstů. Protrhnutí  vaku blan háčkem je zcela nebolestivé pro matku i pro dítě. Maminka musí být vždy o protrhnutí vaku blan včas informována i s ohledem na to, že výkon není nebezpečný.

Kontrola plodové  vody

 

 

← Vyšetření zbarvení plodové vody

 

 

 

 

Správné načasování protrhnutí vaku blan je důležité i pro kontrolu plodové vody, která má být čirá. Je-li zabarvena nebo zkalena, může to znamenat ohrožení zdraví plodu. Zkalená plodová voda je vždy signálem pro převedení rodící ženy na vyšší úroveň sledování. Dítě bývá okamžitě a zpravidla kontinuálně do konce porodu kontrolováno monitorovacím  systémem.

V případě zkalené plodové vody nastává častěji operační ukončení. Např. zabarvení plodové vody dozelena způsobuje stolice dítěte, odborně se stolice plodu nazývá smolka. Stolice plodu se dostává do plodové vody, když bylo dítě vystaveno často pouze na přechodnou dobu nedostatečnému přívodu okysličené krve z placenty.

Monitorování srdeční frekvence plodu v I. době porodní

Příroda moudře ukrývá dítě v matčině lůně během těhotenství až do jeho narození. Během porodu máme jen málo možností, jak se o stavu dítěte dozvědět. Můžeme vycházet jen ze zabarvení plodové vody a z toho, co o stavu dítěte vypovídá jeho srdeční činnost, frekvence a charakter srdečních úderů.

Pro sledování srdeční frekvence existují dvě metody:

• poslech stetoskopem,
 elektronické sledování, které může být občasné nebo stálé.

Poslech plodu prostým přiložením ucha na břicho těhotné nebo »babským« stetoskopem se začal provádět teprve na počátku minulého století. Dnes v České republice v drtivé většině převládá elektronické sledování. Je přesnější a podává ve formě záznamu důkaz o stavu dítěte. Zejména v případech rizikového těhotenství a rizikových porodů je použití prokazatelně užitečné a mamince dodává větší jistotu. V současné době začíná řada porodnic u nás nakupovat modernější přístroje, které umožňují stanovit již velmi přesně, zda je dítěti během porodu v břiše maminky dobře, či nikoliv.

Zkušený porodník dnes může kombinací různých metod stanovit lépe než dříve správnou diagnózu a porodnický postup.

Přístroj na měření EKG Využití nových postupů při sledování stavu plodu během porodu je velmi přínosné ze dvou důvodů. Poklesl počet dětí, které trpěly během porodu nedostatkem kyslíku, a dále klesá počet dříve často kritizovaných »zbytečných intervencí«, tedy léků a císařských řezů. Pokud se dnes provádí císařský řez z důvodu ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku, tato diagnóza bývá správná. Použití většiny dnešních přístrojů mamince dokonce ani neznemožňuje volný pohyb, alternativní porodní polohy a není tedy nepohodlné.

Finančně nákladné přístrojové vybavení porodních sálů neslouží k demon­straci vstupu vědy, někdy dokonce slýcháváme mužské ješitnosti, do pří­rod­ního a intimního děje, kterým porod bezpochyby je a může tak i nadále zůstat. Mnohá desetiletí vyvíjená technika jen pomáhá kontrolovat přírodní síly a odvracet lidské tragédie, čímž by se narození postiženého dítěte mohlo stát. A tak to i naprostá většina budoucích rodičů chápe. Snad více než jinde zde pomůže slovo a dobrá vůle a personál porodního sálu může rodičce v naprosté většině případů vyjít vstříc a vyhovět.
 

Měření teploty, tepu a tlaku v I. době porodní

Měření a zaznamenávání teploty, tepu a tlaku mohou předpovídat celkový průběh porodu. Měření teploty každé čtyři hodiny je důležité, protože její zvýšení může být prvním příznakem infekce nebo nedostatku tekutin. Pak je nutné okamžitě zahájit léčbu. Měření krevního tlaku je důležitou kontrolou tělesného a duševního stavu matky. Náhlé zvýšení tlaku může znamenat potřebu urychlit porod nebo převést ženu na vyšší úroveň sledování.

Moderní technologie dokážou včas odvrátit tragédie, které mohou nastat například z utažení pupečníku během porodu 

Délka I. doby porodní

U prvorodiček trvá průměrně 10 až 12 hodin, u vícerodiček 6 až 8 ho­din. Změny na děložním hrdle a později děložní brance, které jsou směrodatnými ukazateli postupu I. porodní doby, jsou zprvu pomalé. Od začátku porodu do rozvinutí branky na 3–4 cm v průměru uplyne přibližně 6–8 hodin, potom se branka rozvíjí rychle a je zcela rozvinutá za další 3 až 4 hodiny. První, pomalejší fáze je u prvorodiček delší než u vícerodiček, druhá, rychlejší fáze je u obou přibližně stejně dlouhá.

Poloha a pohyb během I. doby porodní

Poloha rodící ženy během I. doby porodní ovlivňuje průtok krve v děloze. Nenarušené prokrvení placenty a svalstva porodních cest je zárukou hladkého průběhu porodu a dobrého stavu dítěte. Při poloze na zádech může těžká děloha v břiše způsobit stlačení velkých cév a snížit tak průtok krve do dělohy. Poloha vleže na zádech snižuje i sílu děložních kontrakcí, a tím se může prodlužovat porodní děj. Chůze, sed nebo ležení na boku jsou proto pro průběh porodu výhodnější. Ženy mají dnes v I. době porodní možnost velkého výběru. A to i když mají třeba zavedenou nitrožilní kanylu nebo monitorovací zařízení pro diagnostiku stavu dítěte. Rodičky mohou volně chodit, sedět, mohou si zvolit polohu na čtyřech, mohou se vysprchovat nebo se uvolnit v re­laxační vaně. Mohou i polohy střídat, tak jak jim to vyhovuje. Maminky se obvykle proti dříve rutinně doporučované poloze na zádech i lépe subjektivně cítí, děložní kontrakce méně bolí a snižuje se i potřeba tišících prostředků, analgezie.

Pokud není racionální důvod, tak žena by v I. době porodní neměla ležet na zádech.

 

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015