Jak pomáhá zákon těhotným ženám a matkám

Zákonná opatření ukládají zaměstnavateli zajistit, aby těhotná
zaměstnankyně pracovala na takovém pracovišti a vykonávala takové práce,
které by neohrozily zdárný průběh jejího těhotenství a nerušený vývoj
plodu. Vyhláškami jsou určena zaměstnání a práce, které těhotná nesmí
vykonávat, a to bez újmy na výši jejího předchozího výdělku. Proto
zaměstnavatel nesmí dovolit, aby těhotná pracovala v nočních směnách a
při pracích s rizikem. Pokud tomu tak dosud bylo, musí těhotnou ženu
přeřadit na jiné pracoviště. Zaměstnavatel by měl respektovat stav
zaměstnankyně (a obvykle tak činí) a poskytnout jí náhradní práci.

Žena z důvodu těhotenství nebo mateřství nesmí být ze zaměstnání propuštěna. Ženám nesmí být odepřena další mateřská dovolená a musí jim být zachována příležitost zaměstnání po jejím skončení.

Zaměstnavatelé (právnické i fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby
v pracovněprávních vztazích) jsou povinni řídit se ustanoveními zákoníku práce.
Ačkoliv někteří soukromí podnikatelé tvrdí, že zákoník práce se týká
pouze státních organizací, není to pravda. Zákoník práce se týká všech,
tedy státních i soukromých zaměstnavatelů. Na druhé straně i zaměstnanci
musí znát a respektovat svoje povinnosti.

Zákoník práce upravuje zvláštní pracovní podmínky žen a poskytuje zvýšenou
ochranu jednak ženám obecně, jednak těhotným ženám a matkám malých dětí.
Současně ukládá zaměstnavatelům povinnost zřizovat, udržovat a zlepšovat
hygienická a jiná zařízení pro ženy. Poslání ženy jako matky a
zvláštnosti jejího organismu ji nedovolují zaměstnávat některými
pracemi. Proto Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou č. 288/2003
Sb. práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním–matkám do konce devátého měsíce po porodu (§ 238 zákoníku práce).

Převedení na jinou práci (§ 239 zákoníku práce)
1. Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám
zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství,
je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni
vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako při práci
dosavadní. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní
práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
2. Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro matky do konce devátého měsíce po porodu a pro ženy, které kojí.
3. Dosahuje-li žena při práci, na niž byla převedena bez svého zavinění, nižšího
výdělku než při dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto
rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.

Pracovní cesty a přeložení (§ 240–241 zákoníku práce)
1.
Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí
být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo
bydliště jen s jejich souhlasem; zaměstnavatel je může přeložit jen na
jejich žádost.
2. Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

Herečka Adéla Gondíková
účinkovala v divadelním představení ještě dva měsíce před porodem a
měsíc před porodem moderovala televizní pořady.

Adéla Gondíková

Rozvázání pracovního poměru (§ 48–73 zákoníku práce)
Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou
zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři
roky jen zcela výjimečně, v případech uvedených v § 53 a 54.

Úprava pracovní doby (§ 241 zákoníku práce)
1. Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též
k potřebám žen pečujících o děti.
2. Požádá-li žena pečující o dítě mladší než 15 let
nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu
stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její
žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Přitom zaměstnavatel
postupuje v součinnosti s příslušným odborovým
orgánem.
3. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě
mladší než jeden rok, prací přesčas.

Mateřská dovolená (§ 195 zákoníku práce)
1.
V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě náleží
zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň
dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
2. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje
zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve
však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
3. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest
týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí mateřská dovolená
ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li
však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů
z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do
uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která
porodila zároveň dvě nebo více dětí.
4. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po
dobu 14 týdnů.
5. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být
nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být
přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Mateřská je dávka nemocenského pojištění, proto se její výpočet řídí zákonem
č. 187/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Pro stanovení výše mateřské se používá denní vyměřovací
základ užívaný pro stanovení nemocenského od 15. kalendářního dne
pracovní neschopnosti. Vychází se z hrubých příjmů dosažených v období 12 měsíců.
Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou
dovolenou; pokud jste byla převedena na jinou práci z důvodu těhotenství
nebo mateřství, denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni vašeho
převedení na jinou práci, pokud je to pro vás výhodnější.

Výše mateřské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu a
poskytuje se za kalendářní dny. Redukční hranice je na 71 000 Kč
měsíčního platu, tzn. že maximální dávka mateřské je 28 890 Kč měsíčně.
Pro přesný výpočet můžete použít kalkulačku na stránkách MPSV.

Nárok na pobírání peněžité podpory v mateřství mají ženy, které byly v posledních 2 letech před zahájením výplaty této dávky alespoň po dobu 270 dnů účastny nemocenského pojištění. To je součástí sociálního pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Pokud pracujete jako OSVČ, je navíc potřeba, abyste se
účastnila nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 180 dnů v období
jednoho roku před porodem a abyste zaplatila pojistné za celou dobu
účasti na nemocenském pojištění včetně kalendářního měsíce
předcházejícího nástupu na mateřskou dovolenou.

Od 1. 1. 2009 může střídavě čerpat mateřskou dovolenou otec i matka, ale až od ukončených 6 týdnů věku dítěte.

U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná
lhůta
pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních
dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

Po ukončení mateřské dovolené je třeba zařídit dvě věci
– u zaměstnavatele zažádat o vybrání »řádné dovolené«, na kterou máte
nárok – a to ihned po ukončení mateřské dovolené (jinak se nárok krátí) a
zároveň zajít na sociálku, nahlásit ukončení mateřské dovolené a
zažádat si o zahájení vyplácení rodičovského příspěvku.

Jste-li studentkou nebo žačkou, máte v případě
těhotenství a mateřství nárok na PPM, pokud splňujete určité podmínky.
Za studentku nebo žačku jste považována, pokud studujete střední, vyšší
odbornou školu, odborné učeliště nebo vysokou školu či jinou formu
studia, která je pro účely důchodového pojištění považována za studium
na střední nebo vysoké škole. Musí jít o studium řádné a denní. Výše PPM
u studentek činí od 1. 1. 2008 254 Kč na kalendářní
den. PPM studentkám je poskytnuta po přerušení nebo ukončení studia,
nejdříve však od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Pokud nastupujete na mateřskou dovolenou z rodičovské dovolené – tj.
čekáte druhé (třetí) dítě – platí, že na peněžitou podporu v mateřství
máte nárok, pokud na ni nastupujete do 3 let věku prvního
(předcházejícího) dítěte. Pokud na mateřskou nastupujete po uplynutí
delšího období a v mezičase jste nepracovala (neplatila 270 dnů
nemocenské pojištění), nárok na proplácení mateřské nemáte a pobíráte
rovnou rodičovský příspěvek.

Vzhledem k přijetí zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České
republiky na rok 2010,
dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek.

Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je snížení defi citu
státního rozpočtu.

Sníží se zápočet výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první
redukční hranice u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku
v těhotenství a mateřství ze současných 100 % na 90 %, dále se snížení
procentní sazby pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze současných 70
% na 60 %.

Moderátorka Jana Adámková při svém posledním televizním vysílání dva týdny před porodem

Jana Adámková


Porodné
Porodné je dávka státní sociální podpory, kterou se matce jednorázově přispívá
na náklady související s narozením dítěte. Tato dávka je poskytovaná bez
závislosti na výši příjmu rodiny při narození dítěte. Po 1. 1. 2008
činí porodné na každé narozené dítě 13 000 Kč (tj. na dvě děti narozené
zároveň 2 × 13 000 Kč, na tři děti narozené současně 3 × 13 000 Kč
atd.).

Na porodné má nárok matka dítěte. V případě, že matka zemřela a porodné jí
nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na ně nárok otec dítěte. (Pozn.:
nemusí jít o manžela.) Nárok na dávku má též osoba, která převzala dítě
mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů (osvojení
nebo převzetí do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu), a to i v
případě, že předtím vznikl nárok na dávku matce nebo otci tohoto
dítěte. Je nutné o ni požádat nejpozději do jednoho roku ode dne
narození dítěte, resp. ode dne převzetí dítěte mladšího jednoho roku do
péče nahrazující péči rodičů, poté nárok na ni zaniká. O porodné stejně
jako o ostatní zde jmenované dávky žádají rodiče na předepsaném
tiskopisu u příslušného místního/ obecního úřadu.
Všechny fi nanční údaje jsou platné k prosinci 2009.


Rodičovská dovolená (§ 196 zákoníku práce)
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni
a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená
se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození
dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.


Rodičovský příspěvek
Jedná se o dávku státní sociální podpory, stejně jako porodné, žádá se o ni tedy na stejném úřadu.

Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:
a) dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci;
b) dítě, které dovršilo 3 léta věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo
jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační
zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady
zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo
mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně;
d) dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně
navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny
denně, nebo 5 dní v měsíci;
e) dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v
rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud je zdravotní postižení
sluchu či zraku obou rodičů(osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více.

Aktuální změny naleznete na adrese:
www.po rod nice.cz → Těhotná mezi paragrafy.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně,
celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodičovský
příspěvek je stanoven ve třech výměrách daných v pevných měsíčních
částkách: zvýšené (11 400 Kč), základní (7600 Kč) a snížené (3800 Kč).

Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu
dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k
ní příslušnou výši příspěvku, a to:

→ rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství
nebo peněžité pomoci poskytované mužům (dále jen PPM) ve zvýšené výměře
(11 400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat
pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den;
→ klasické čerpání – po PPM v základní výměře (7600 Kč) do 36 měsíců
věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má
nárok na PPM;
→ pomalejší čerpání – po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok
na PPM) v základní výměře (7600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve
snížené výměře (3800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte.

U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte
jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce
zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7600
Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost
čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu
dítěte).

Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje
jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů
v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně
navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu
nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v
kalendářním měsíci. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při
nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci
rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě
jinou zletilou osobou.

Přestávky ke kojení (§ 242 zákoníku práce)
1.
Matce, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.
2. Matce, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní
dobu, přísluší na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku dvě
půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová
přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň
polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze jedna
půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho
věku.
3. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Lenka Andelová, herečka z divadla Sklep, absolvovala své poslední představení týden před porod

Lenka Adelová

Přídavky na dítě
Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou pro rodiny s dětmi, která má
pomáhat krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.
Při poskytování dávky je přihlíženo k příjmu rodiny v předchozím
kalendářním roce.

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem
v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koefi
cientu 2,40.

Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima.
Přídavek na dítě je od 1. 1. 2008 poskytován ve třech výších podle věku
dítěte:

→ u dítěte do 6 let věku je měsíční příspěvek 500 Kč,
→ u dítěte od 6 do 15 let je měsíční příspěvek 610 Kč,
→ u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let je měsíční příspěvek 700 Kč.