Jak pomáhá zákon těhotným ženám a matkám

zaměstnáníZákonná opatření
ukládají zaměstnavateli zajistit, aby těhotná zaměstnankyně pracovala na
takovém pracovišti a vykonávala takové práce, které by neohrozily zdárný
průběh
jejího těhotenství a nerušený vývoj plodu. Vyhláškami jsou určena
zaměstnání a
práce, které těhotná nesmí vykonávat, a to bez újmy na výši jejího
předchozího
výdělku. Proto zaměstnavatel nesmí dovolit, aby těhotná pracovala v
nočních
směnách a při pracích s rizi­kem. Pokud tomu tak dosud bylo, musí
těhotnou ženu
přeřadit na jiné pracoviště. Zaměstnavatel by měl respektovat stav
zaměstnankyně (a obvykle tak činí) a po­skytnout jí náhradní práci.

 

Žena z důvodů těhotenství
nebo mateřství nesmí být ze zaměstnání propuštěna.
Ženám nesmí být odepřena další mateřská
dovolená a
musí jim být zachována příležitost zaměstnání po jejím skončení.

Zaměstnavatelé (právnické i
fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních
vztazích)
jsou povinni řídit se ustanoveními Zákoníku práce. Ačkoli někteří
soukromí
podnikatelé tvrdí, že Zákoník práce se týká pouze státních organizací,
není to
pravda. Zákoník práce se týká všech, tedy státních i soukromých
zaměstnavatelů.
Na druhé straně i zaměstnanci musí znát a respektovat svoje povinnosti.

Zákoník práce upravuje zvláštní pracovní
podmínky žen
a poskytuje zvýšenou ochranu jednak ženám obecně, jednak těhotným ženám a
matkám malých dětí. Současně ukládá zaměstnavatelům povinnost zřizovat,
udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy. Poslání ženy
jako
matky a zvláštnosti jejího organismu ji nedovolují zaměstnávat některými
pracemi. Proto Zákoník práce v § 150 vymezuje práce, které jsou ženám zakázány.

 

Autor: PhDr.Soňa Třísková