Jak vznikly porodnické kleště

V roce l569 uprchl z Francie do Anglie William Chamberlen. Byl hugenot a hrozila mu persekuce Kateřiny Medicejské. Dva synové Chamberlena, kteří se jmenovali stejně - Peter starší a Peter mladší - se stali proslulými bradýři neboli chirurgy a objevili kleště. Peter starší byl u porodu dvou manželek Charlese I., tedy královny Anny i Henriety Marie.

Třetí téhož jména Peter byl synem Petra mladšího, získal lékařský titul a byl znám jako Doktor Peter. Kleště byly po tři generace (100 let) předávány jako rodinné lékařské tajemství. K rodičkám byly přenášeny ve speciální schránce , takže nikdo nepovolaný nástroj neviděl.

Kleště měly rozebírací branže, okénka, zakřivení podle hlavičky, zakončení podobné, jako má držadlo u nůžek.

V roce l670 Hugh Chamberlen, který byl nejstarším synem Dr. Petera, se rozhodl kleště prodat za 10 000 livrů (tolarů). Setkal se s francouzským porodníkem François Mauriceauem (l637-1709). Na schůzce, která se konala 19. srpna 1670, Hugh Chamberlen Mauriceaua informoval, že jeho instrument dovoluje během několika minut úspěšně porodit i ty nejtěžší případy.

Mauriceau měl tehdy v péči dvacetiosmiletou rodičku, která byla trpaslicí s kostrou deformovanou rachitidou. Tato žena trpěla čtyři dny s odteklou plodovou vodou bez známek nástupu porodu. Dostala tehdy oblíbené nálevy seny (F. Mauriceau je užíval spolu s oranžovou šťávou) a příštího dne započal porod.
Při vyšetření Mauriceau nalezl hlavičku plodu vysoko nad pánví s obličejem obráceným dopředu, pánev ženy byla enormně zúžená. Kdosi navrhl jako naději pro záchranu dítěte císařský řez, což Mauriceau odmítl.
Z dnešního pohledu zde byla jasná indikace k císařskému řezu, protože zúžená pánev představuje naopak přísnou kontraindikaci pro klešťovou operaci. Porodnické kleště nejsou nástrojem pro překonávání kefalopelvického nepoměru (nepoměru mezi velikostí hlavičky (kefalos) plodu a pánví (pelvis) rodičky. Avšak tyto poznatky tehdy nebyly vůbec známé.
Rodička byla na posteli se závěsem, takže nikdo mimo porodníka neviděl, co se děje. Chamberlen se chlubil, že l5 minut bude dostatečných k ukončení porodu. Podle sdělení Mauriceaua pracoval anglický porodník bezúspěšně po tři hodiny mimo pausy, kdy odpočíval. Pak doznal porážku.
Ubohá trpaslice zemřela následujícího dne, aniž by porodila. Císařský řez na již mrtvé ženě byl proveden příliš pozdě, dítě bylo mrtvé. Děloha byla roztržená. Zúžení pánve bylo takové, že nedovolovalo zavést ani malou ruku Mauriceaua, natož ruku Chamberlena, která byla dvakráte větší.

Tajemství kleští nebylo ve Francii zveřejněno, kleště byly na čas diskreditovány.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Ivana Ašenbrenerová
/Z připravované knihy o těhotenství a porodu/