Je těhotenství „jiný stav“?

Je těhotenství „jiný stav“?  - obrázek
Je těhotenství „jiný stav“? - obrázek

Pro těhotenství máme několik názvů. Odborně se jmenuje “gravidita”. Lidově se říkávalo “chození s outěžkem”. Nejvýstižnější však je asi název “být v jiném stavu”.

Ano, těhotná žena se plným právem může cítit v jiném stavu. Vždyť prožívá období mnoha změn. Jsou trojího druhu: změny v děloze, viditelné změny na těle, duševní změny.

Změny v děloze

Souvisejí bezprostředně s vývojem plodu v děložní dutině. Již v předchozí kapitole jsme sledovali přeměnu oplodněného vajíčka v lidský zárodek. Dodejme ještě, že lidský zárodek se vyvíjí v uzavřeném obalu, který je tvořen dvěma pevnými blanami. Zároveň s vyvíjejícím se plodem se tyto dvě blány nazývají “plodové vejce”.

Krev těhotné ženy proudí z cév děložní stěny do houbovitého kruhovitého orgánu, který se nazývá “plodové lůžko” nebo také “plodový koláč”. Z něj se krev dostává do cév pupečníkové šňůry a odtud do cév plodu.

Plod spotřebovává z přiváděné krve výživné látky a kyslík; krev se pak vrací zvláštní cévou v pupečníkové šňůře zpět do mateřského těla.

Vyvíjející se plod je v plodovém vejci obklopen tekutinou žlutavé barvy, jmenuje se “plodová voda”. Chrání plod před poraněním při náhlém úderu zvnějšku a také mu umožňuje změny polohy. Těhotnou ženu chrání před bolestmi, které by mohly vznikat při prudších pohybech plodu. Na konci těhotenství bývá v plodovém vejci přibližně tři čtvrtě litru plodové vody.

Plodová voda většinou odteče až během porodu; často se však stává, že blány, které ji zadržují v plodovém vejci, puknou již během těhotenství nebo krátce před začátkem porodu. Pak ovšem část plodové vody odteče. V takovém případě má žena neprodleně nastoupit vozem cestu do porodnice; otvorem vzniklým v plodových blanách by totiž mohly proniknout choroboplodné zárodky z pochvy do nitra plodového vejce a mohly by poškodit plod.

Lékaři pracující na porodnických odděleních dovedou včas takové pronikání bakterií rozpoznat a umějí neprodleně poskytnout plodu ochranu.

Viditelné změny na těle

Mezi nejnápadnější změny na těle těhotné ženy patří zvětšující se prsy. Je to způsobeno tím, že se v nich ukládá další tuková tkáň a rozmnožuje se i tkáň mléčných žláz.

Prsní bradavky se rovněž zvětšují a dostávají tmavší barvu. Již od prvních týdnů těhotenství z nich lze vytlačit čirou tekutinu, která v pokročilejším těhotenství dostává žlutavou barvu. Říká se jí “mlezivo”. U většiny žen se v těhotenství zvyšuje citlivost bradavek.

Na kůži, zvláště ve střední čáře břicha a v krajině pupku, se zvýšenou měrou ukládá kožní barvivo. Proto se tato místa zbarvují do hněda. Těhotné ženy bývají nerady, když někdy takové zbarvení postihne i kůži obličeje. Budiž vám však, nastávající maminky, útěchou, že během šesti týdnů po porodu se toto zbarvení kůže samo ztratí.

Ve druhé polovině těhotenství se někdy objevují na kůži drobné, perleťově zbarvené proužky. Bývají zvláště na kůži břicha, stehen a prsů. Říká se jim pajizévky. Po porodu se zmenší, dostanou růžovou barvu okolní kůže a nebývají již nápadné. Také pihy, které se někdy objevují na obličeji těhotných žen, se po porodu samy ztrácejí.

V pokročilém těhotenství vznikají u některých žen rozšířené žilky na lýtkách. Někdy se objevují i u konečníku; zde se jmenují “hemeroidy”. Vyvolává je jednak zvýšené množství krve, jež koluje v žilách těhotné ženy, jednak snížená pružnost žilních stěn. Účinným prostředkem proti tvoření rozšířených žil na nohou je poloha vleže, a to s poněkud zdviženýma nohama, pod něž podložíme složenou přikrývku; popřípadě uložíme nohy na stoličku. Tuto polohu doporučujeme provádět každý večer na dobu alespoň 15 minut; v posledních měsících před porodem na dobu ještě delší. Kromě zmíněného účinku skýtá taková poloha i možnost příjemného odpočinku. Pokud by toto opatření nevedlo k úspěchu, bylo by třeba poradit se s lékařem.

Při tvořících se hemeroidech doporučujeme zvýšenou péči o pravidelnou stolici; zmíníme se o tom později v příslušné kapitole.

Po přečtení těchto řádků se možná některá nastávající maminka zeptá, zda je vůbec při těchto “nepříjemnostech” možné, aby bylo těhotenství radostné. Cílem této knížky je informovat ženy pravdivě o průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí, nikoliv zahalovat tato období růžovým závojem. Přitom je třeba dodat, že mnohé málo příjemné nebo nežádoucí jevy v těhotenství je možno zmírňovat, nebo dokonce jim předcházet správnou životosprávou.

Je třeba též podotknout, že mnohá žena v těhotenství rozkvete a zkrásní. U některých se těhotenstvím vyléčí bolestivá menstruace, u jiných se ztratí bolesti po předchozích zánětech vejcovodů. Ženám trpícím nižší tělesnou hmotností se v těhotenství zaoblují tvary těla. Dělají-li si některé ženy starosti s menšími prsy, v těhotenství se většinou dočkají jejich zvětšení. U některých žen se také proměňuje do krásy obličej; snad se tu uplatňuje přímo vyzařující pocit vnitřního štěstí a spokojenosti. A tak se někdy stává, že manžel objeví krásu své ženy právě v těhotenství.

Duševní změny

Těhotenství (ovšem i porod a šestinedělí) většinou mívají na ženy pronikavý vliv po stránce duševní, a to vliv blahodárný; žena se mění v matku. Většina těhotných žen se cítí vyrovnaná a šťastná. Uvědomují si, že plní své nejkrásnější životní poslání. Připravují se na příchod dítěte – pokračovatele rodu a svou největší chloubu.