Je vám 40? Nesmíte mít dítě ze zkumavky

__ADV__Vláda chce zakázat čtyřicátníkům darovat sperma pro oplodnění vlastní ženy.

Práva pěti tisíc párů, které se každý rok rozhodnou počít dítě „ze zkumavky“, jsou ohrožena. Podle návrhu zákona o zdravotní péči by muži starší čtyřiceti let nesměli poskytnout své sperma k oplodnění vlastní manželky. Vládní návrh zákona prošel v polovině října hladce prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Nový zákon totiž maže rozdíl mezi partnerem, s nímž se žena rozhodne počít dítě pomocí umělého oplodnění, a mezi dárcem spermatu. „Dárce musí být dokonalý a my za něj ručíme. Pokud si ale žena přivede partnera, jenž s asistovanou reprodukcí souhlasí, veškerá odpovědnost leží na nich,“ řekl vedoucí Centra asistované reprodukce pražské 1. lékařské fakulty Karel Řežábek.

Pokud by zákon začal platit v současné podobě, začala by se i na partnery vztahovat přísná pravidla, kterým dnes musí vyhovět jen anonymní dárci spermatu. Mezi tyto podmínky patří mimo jiné věk mezi 18 a 40 lety či skvělý zdravotní stav. O šanci počít dítě ze zkumavky by tak přišli například i diabetici. „Lidé mají právo mít spolu dítě. I se všemi riziky, která to s sebou přináší,“ argumentuje Řežábek. A za pravdu mu dávají i pacientky. Paní Renáta Šplíchalová z Prahy, sepsala proti současnému znění navrhovaného zákona petici. „Kdyby to prošlo, nikdy neotěhotním s vlastním mužem,“ přiznává Šplíchalová.

Podle vládního návrhu zákona nesmějí čtyřicátníci darovat sperma k umělému oplodnění svých manželek

Darovat sperma nebo vajíčka budou moci lidé mladší 40 let a perfektně zdraví. To říká zákon, který v prvním čtení schválili poslanci.

Otěhotnět se snaží od svých pětadvaceti let. Dnes jí je sedmatřicet a se svým druhým manželem již tři roky dochází do centra asistovane reprodukce. Donedávna byl jedinou překážkou mezi Renátou Šplíchalovou a vytouženým dítětem její neprůchodný vejcovod. Šance na dítě se současným partnerem by se však mohla rozplynout ze dne na den. Stačí, aby poslanci schválili zákon o zdravotní péči ve stejném znění, v jakém už prošel v polovině minulého měsíce prvním čtením. Pak by totiž manžel Šplíchalové, který oslavil v červenci čtyřicáté narozeniny, nemohl darovat sperma. Byl by na to podle zákona starý.

Renáta Šplíchalová se rozhodla bojovat nejen za své a manželovo právo na společné dítě „ze zkumavky“, ale i za právo všech budoucích generací. „Nikdy bych neřekla, že takový nesmysl může projít prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Když se to stalo, sepsaly jsme s kolegyní petici,“ vypráví Šplíchalová. Jejich stížnost podepsaly již stovky lidí.

Děti jen pro zdravé?

Kámen úrazu je skrytý v paragrafu 41 vládního návrhu zákona. Ten položil rovnítko mezi dárcem spermatu a manželem. Anonymní dárce musí procházet náročnými a drahými zdravotními testy. Za jeho zdraví totiž ručí lékaři.

Naproti tomu manžel nese odpovědnost za své zdraví sám a absolvuje jen základní vyšetření.

Navíc, když se podle zákona stane manžel jen „dárcem spermatu“, bude muset projít až dvacetkrát dražšími vyšetřeními. Ty bude muset zaplatit pojišťovna. „U partnera stojí vyšetření asi tisíc korun. U dárce se částka pohybuje mezi 10 a 20 tisíci na osobu,“ vysvětluje šéf Centra asistované reprodukce 1. lékařské fakulty v Praze Karel Řežábek.

Růst výdajů na testy ale nepokládá za nejspornější bod zákona: „Manželé by museli splňovat tvrdé podmínky, které platí pro dárce. Mezi ně patří například věk pod čtyřicet let nebo skvělý zdravotní stav.“ Stejná pravidla by se vztahovala i na ženy. Čtyřicátnice s naprosto zdravými vajíčky, které by v početí bránil například neprůchodný vejcovod, by musela přijmout vajíčko od cizí ženy. Sama by totiž jako dárkyně kvůli „vysokému“ věku neuspěla. Přitom příjemcem oplodněného vajíčka může být kterákoli žena schopná donosit plod. Tedy i ta, která už má čtyřicítku za sebou.

„To je nesmysl. O šanci na vlastní dítě by přišly nejen páry, v nichž jeden překročil čtyřicítku, ale i ti, jejichž zdraví není úplně perfektní. Stát by lidem diktoval, kdy mohou mít spolu děti,“ připomíná Řežábek. Jak mohl takový návrh zákona projít prvním čtením? Poslanec za KDU-ČSL Vladimír Říha, který zákon provází sněmovním jednáním, říká: „V prvním čtení zamítá vládní zákony jen opozice. Kdybych ho smetl já, byla by z toho vládní krize. Navíc by se nestihl projednat a schválit do voleb.“

Poslanci mají do ledna čas, aby vypracovali pozměňovací návrhy. „Vím, že některé pasáže ztrácejí logiku, ale ty před druhým čtením změníme,“ slibuje Říha.

 

 

zdroj: MF DNES, 15.11.2005
(doplněno připomínkami spoluautorky petice Renaty Šplíchalové)

Celé znění PETICE najdete ZDE.

 

Témata: