Názory na jídlo a pití během porodu se velmi liší. Z čeho vyplývají obavy? Vždy je reálné riziko, že rodička v případě, že ji bude nutno uspat pro akutní císařský řez, operační porození placenty nebo pro ošetření porodních poranění, může v celkové anestezii vdechnout svůj žaludeční obsah.
Obsah žaludku bývá hodně kyselý a právě kyselost může zcela poškodit plíce a vyřadit jejich funkci. Pokud tato událost nastane, odborně se jí říká aspirace, je akutně ohrožen život matky.
U žádné rodičky nelze dopředu zaručit, že její porod neskončí operačním výkonem v celkové anestezii. Proto mnoho porodnic na celém světě dodržuje pravidlo, že při porodu se nepodává jídlo ani pití. Pro většinu žen nepředstavuje lačnění během porodu problém, neboť na jídlo stejně nemají chuť, většina z nich však silně pociťuje potřebu se napít.
Někdy průběh porodu vyžaduje přísun energie i tekutin. Tento stav se běžně řeší nitrožilním podáním tekutin, často je zdrojem energie cukr (glukóza) v infúzi. Rutinní nitrožilní infúze je však třeba také podávat s opatrností a kromě toho brání ženě ve volném pohybu.
V České republice anesteziologové a porodníci postupně ustupují od striktního zákazu pití během I. doby porodní. Rodička by však měla pít pomalu a pouze po doušcích (v anglické literatuře sipping neboli srkání). Měla by požívat speciální izotonické nápoje, které nezvyšují, nebo dokonce spíše snižují kyselost žaludečních šťáv, snižují náchylnost ke zvracení a pochopitelně zvyšují komfort rodičky na porodním sále. Pokud nastane důvod k anestezii, pak budou anesteziologové
v zájmu matky upřednostňovat místní anestezii.
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet