Léky v těhotenství

Vše začalo tzv. „Thalidomidovou“ aférou.  V šedesátých letech byl na trh uveden nový lék Thalidomid, který byl doporučován jako sedativum, tj. lék na uklidnění. V té době byl hojně využíván i těhotnými ženami. Bohužel, nikdo tenkrát nemohl vědět, jaké důsledky jeho užívání přinese. Řadě žen se tenkrát narodily děti s vrozenými vadami končetin, až dodatečný výzkum na zvířatech potvrdil vzájemnou souvislost užívání léku v těhotenství a následným vznikem vrozených vad. Tento případ byl jistě velmi nešťastný, ale zároveň pomohl odstartovat novou éru: léky od této doby byly, jsou  a budou zkoušeny i na těhotných zvířatech, poté zkoušeny na dobrovolnících a v současnosti i na počítačových modelech.

Letitým výzkumem bylo dosaženo toho, že léky jsou dnes kategorizovány do několika skupin. Pro zjednodušení lze říci, že existuje skupina léků, o nichž bezpečně víme, že je nesmíme podat těhotné ( poškozují vývoj plodu, mohou navodit vývojovou vadu ), s jedinou výjimkou a to případu, kde by byl nepodáním léku ohrožen život ženy samotné ( kategorie D,X ).  Dále existuje skupina léků ( tzv. kategorie A,B ) o kterých naopak bezpečně víme, že je jejich užívání v těhotenství zcela bezpečné. V takovém případě píše výrobce léku do příbalového letáku, že užívání léku v těhotenství je možné – většinou to tak je, případně je napsáno, že o užití je nutné se poradit s lékařem.  Na pomezí obou skupin leží pak skupina „nerozhodná“ ( kategorie C ): víme, že podání léků u člověka nepřináší reálné riziko ohrožení vývoje plodu, nicméně zvířecí modely ukazují, že je potřeba vždy zvážit přínos podání léku těhotné proti jeho nepodání – zprávy o ovlivnění vývoje plodu k dispozici jsou, zprávy o ovlivnění vývoje lidských plodů ale nejsou. V těchto případech již výrobce často píše informace, že lék by se neměl v těhotenství podávat. Jsou však situace, kdy je podání léků nutné a my víme, že jeho podáním opravdu nedojde k reálnému ohrožení vývoje plodu. Příkladem může být zánětlivé onemocnění dýchacího traktu těhotné, např. zápal plic, kde nemůžeme / např. pro alergii / řadu léků podat, léčit nicméně musíme ( nemůžeme dopustit ohrožení života ženy ). Rozdělení léků do kategorií je dáno Americkou FDA ( Food And Drug Administration ) – „Úřadem pro léky a jídlo“. Tuto kategorizaci přijímá a respektuje celý vyspělý svět.

Bohužel, řada léků není zařazena do žádné kategorie, dílem tím, že léky nejsou registrovány v USA ( léků je obrovské množství a proto údaje v registru chybí  ), dílem tím, že údajů o daném léku je jednoduše málo, nebo zcela chybí. V takovém případě výrobci také velmi často píší, že lék „by neměl být v těhotenství podán“. Ale z výše uvedeného vyplývá, že je tomu tak proto, že jednoduše nemáme systematické údaje o působení léku  v lidském těhotenství žádné, čili chybí rozsáhlejší studie o působení léku v těhotenství. Farmaceutické firmy se tímto způsobem i brání, je pro ně jednodušší řešení napsat tuto informaci, obavy firem ze soudních procesů jsou logické, přestože je Thalidomidová aféra již minulostí, v paměti zůstane zapsána navždy.   V takovém případě je nutno využít jakoukoliv informaci, kterou o podání daného léku těhotným máme. Patří sem tedy i informace, které by se týkaly jednotlivých případů. V případě, že by se objevil jakýkoliv negativní jev, lék samozřejmě podat nesmíme. V případě, že žádné takové údaje nejsou  a lék podat musíme, tj. např. neexistuje alternativní postup, můžeme lék v těhotenství podat. Příkladem může být užití léků tlumících kašel a usnadňujících vykašlávání ( informace o těchto lécích v FDA chybí ). 

Má-li lékař pochybnosti podat lék tohoto typu, musí vždy  konzultovat genetika, který by se měl vyjádřit, zde není známo nějaké negativní působení léku , v dnešní době je k dispozici obsáhlá databáze o všech lécích, prakticky neustále je aktualizována. Samostatnou kapitolu představují bylinné a rostlinné přípravky. Několik málo jich uvádí právě FDA. Obecným doporučením je bylinné přípravky, včetně homeopatik v těhotenství neužívat. Příčina je jedna jediná. Pokud neznáme přesné chemické složení bylin, je vždy užití takového přípravku pro těhotnou/plod riskantní. V literatuře existuje řada kasuistik – případů – které negativní dopady „samoužívání“ bylin způsobují, respektive byla prokázána příčinná souvislost. Vrozenými vadami počínaje, některými změnami oběhu plodu na konci těhotenství a novorozence konče.  Jde o to, že zatímco těhotné užití nedefinované chemické směsi třeba „neublíží“, je tu však vyvíjející se plod. A systematické studie/zprávy o působení daných bylinných směsí na lidské plody chybí, zato jsou k dispozici údaje o jednotlivých případech negativního dopadu.

V podstatě platí, že kromě běžných čajů ( ovocné, černé, urologický, mátový, lipový apod. ) by se těhotné - zejména pití různých „zaručených“ směsí ( podle babských rad ) - měly vyhnout.

Na závěr je potřeba říci, že jsem v poradně relativně často dotazován na působení konkrétních léků v těhotenství – užít či neužít ? . Maminky si u mě ale spíše „ověřují“ informaci, přestože jim byl již lék předepsán, doporučen. Základem kvalitního vztahu lékař – pacient je komunikace a vzájemná důvěra.Chtěl bych tím zdůraznit, že i vy musíte lékařům věřit, že daný lék je těhotné podáván se záměrem vyřešit nějaký problém a přitom neohrozit vývoj plodu. Při jakékoliv nejistotě se lékaře ptejte, pokud neuspějete, je samozřejmě naše internetová poradna k dispozici.