V posledních letech uvedl farmaceutický průmysl na trh spoustu nových léků, které sice znamenají rozšíření léčebných možností, ale zároveň i nebezpečí neuváženého, někdy nekontrolovatelného použití, případně i nežádoucích účinků (dočasného i trvalého poškození zdraví). Někdy lze škodlivý vliv připsat samotným lékům, jindy látkám vznikajícím rozkladem léku v těle léčeného nebo i spolupůsobení některých jiných léků, jindy přecitlivělostí na určitý lék, který je jinými dobře snášen.
Zvláštní je situace těhotných žen, u nichž léky působí nejen na jejich organizmus, ale mohou, zejména při delším užívání nebo jsou-li užívány ve větších dávkách, přejít do krve plodu a ovlivnit jeho vývoj nebo jinak zasáhnout do průběhu těhotenství.
„Conterganová“ tragédie vyburcovala k důkladnému zkoumání účinků léků podávaných těhotným na plod a na jeho vývoj.
V šedesátých letech 20. století jsme byli svědky světové lékové katastrofy. Způsobil ji thalidomid (ConterganN), ordinovaný pro uklidnění a jako hypnotikum těhotným ženám v I. trimestru těhotenství. Narodily se tisíce dětí s malformacemi končetin, zejména rukou. Několik let trvající soudní řízení jednoznačného viníka neprokázalo, poněvadž v té době požadovaná dokumentace pro registraci thalidomidu, jako nového léku, byla shledána úplná a nezávadná.
Klinické zkoušení nového léčiva totiž, i velmi pečlivě a striktně podle požadovaných předpisů prováděné, nemůže odhalit všechny jeho vlastnosti, protože je omezováno např. výběrem testovaných osob (těhotenství je vždy důvodem pro nezařazení do klinických studií).
Zkoušky thalidomidu na zvířatech různých živočišných druhů nevyvolalo sebemenší podezření na riziko poškození plodu. V pokusech na březích králících se později ukázalo, že poruchu vývoje končetin vyvolá thalidomid pouze v krátkém úseku 10 hodin během 10. dne březosti. Tzn. pokud byla tato látka podávána dříve a nebo později k postižení plodu nedošlo. Dnes se většina výrobců léčivých přípravků jistí tak, že pro nedostatek zkušeností prohlašují těhotenství pro svůj lék za kontraindikaci.
Vodítkem při výběru léku těhotným ženám by proto vždy měla být informace výrobce, zda a proč je možné příslušný lék podávat těhotným či nikoli. Nabídka léků, které se smějí v těhotenství podávat, je velmi malá.
Naopak je řada léků, u kterých je jednoznačně prokázána jejich bezpečnost pro matku i plod (např.: magnézium, některá antibiotika a analgetika, místní anestetika atd.).
Důležité je období, kdy jsou léky podávány. Pokud jsou podány do 17. dne těhotenství poškození zárodku nevznikne, protože ten buď zanikne, nebo jsou málo poškozené embryonální buňky nahrazeny zdravými a embryo se dále vyvíjí. V období mezi 17. a 90. dnem těhotenství (organogeneze, neboli období vývoje orgánů) může dojít k poškození buněk, z nichž se vyvíjejí základy orgánů.
Teratogeny se označují látky, která způsobují u embrya nebo později u plodu vrozené vývojové vady (např.: thalidomid). Mutageny jsou látky, které ovlivní DNA v chromozomech a vyvolají změny v zápisu genetické informace (např. léky na léčbu rakoviny, cytostatika).
Léky proti kašli
Léky proti kašli se rozdělují na expektorancia (podporující odkašlávání) a antitussika (tlumění záchvatů kašle). Zatímco běžná expektorancia jsou pro těhotnou bezpečná, je třeba se vyhnout antitussikům s látkami odvozených od kodeinu.
Léky proti rýmě
Léky uvolňující nosní průchod vzduchu musejí být vždy přesně užívány podle návodu.
Léky proti bolení hlavy a horečce.
Paracetamol se při obvyklých dávkách zdá být bez rizika, ale acylpyrin, brufen a jim podobné látky mohou ovlivňovat srážení krve těhotné, a proto by je žena neměla užívat ve III. trimestru a zejména pak před porodem.
Léky na léčbu chudokrevnosti.
I když dnes bývá v naší zemi výživa vyvážená, potřeba železa, vitaminů a stopových prvků u těhotné stoupá. Proto někdy bývá nutné tyto látky podávat.
Homeopatické léky v těhotenství a obecně bylinky.
V těhotenství řada dnes řada žen užívá homeopatické léky nebo bylinné preparáty. Ani tyto léky nejsou pro těhotnou bez rizika (např. celer, hřebíček, fenykl nebo eukalyptus mohou vyvolat stahy dělohy, lékořice zadržuje tekutiny v těle apod.).
Při dlouhodobé léčbě některých chorob, např. štítné žlázy, cukrovky, srdečních chorob, průduškového astmatu, krevních chorob, zánětu žil, epilepsie a dalších se těhotná musí poradit s příslušným odborníkem, který řídí její léčbu, okamžitě.
Praktické rady:
- nikdy si v těhotenství sama léky neordinujte
- pokud jste užívala léky v době, kdy jste ještě nevěděla, že jste těhotná, neznepokojujte se, informujte svého lékaře, ten se může rozhodnout obvykle sám, nebo se poradí k klinickým genetikem
- opatrně s bylinnými léky, neznáme přesně veškeré účinky jednotlivých bylin. Na rozdíl od podrobného studia a schvalování účinku běžných léků, nelze posoudit všechna jejich rizika.
- platí základní pravidlo: lékům, nejsou-li nezbytné, je nejlépe se vyhnout, avšak pokud zdravotní stav těhotné léčbu vyžaduje, pak správné a vhodně podávané léky jsou méně škodlivé než vlastní neléčené onemocnění
- pamatujte, že téměř všechny léky podané matce procházejí během kojení i do mateřského mléka
prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Ivana Ašenbrenerová
sdílet