Metabolické změny v těhotenství

Metabolické změny v těhotenství - obrázek
Metabolické změny v těhotenství - obrázek

 

Organismus matky zajišťuje výživu plodového vejce a připravuje mléčnou žlázu pro její funkci po porodu. Zvětší se tělesná hmotnost těhotné – jednak růstem dělohy a jejího obsahu, jednak zvětšením krevního řečiště, množstvím kolující krve a zvýšením objemu extracelulární tekutiny v mezibuněčných prostorách. Malá část hmotnostního přírůstku připadá na rezervy matky, tj. ukládání tuku a proteinů a zmnožení intracelulární tekutiny v buňkách.

Hmotnostní přírůstek za celé těhotenství dosahuje průměrně 12 kg, zvětšuje se ve tvaru strmě stoupající křivky. V posledních 3 měsících gestace by těhotná neměla přibývat více než 500 g za týden.

V těhotenství se zvyšuje bazální metabolismus až o 20 %, z čehož vyplývá zvýšená potřeba kyslíku. Většinu tohoto zvýšení (asi 80 %) spotřebuje plod.

Metabolismus vody a minerálů

Objem celkové tělesné vody se v těhotenství zvýší o 7000 ml, aniž by se to projevilo edémy. Z tohoto množství asi 1200 až 1500 ml připadá na zmnožení krevního objemu, asi 5000 ml na zmnožení mimobuněčné – extracelulární – tekutiny (také vyvolané účinkem estrogenů). Většina minerálů – železo, vápník, fosfor, hořčík, draslík, síra, sodík, chlor – má v graviditě pozitivní bilanci (je jich přijímáno více), čímž se zabezpečí potřeby plodu. Koncentrace těchto iontů v séru je vesměs na dolní hranici hodnot u netěhotných.

Spotřebu železa kryje plod aktivním placentárním transportem z mateřského séra, přičemž důležitou roli hraje feritin – látka bílkovinné povahy, na níž se ionty železa navazují. Těhotná spotřebuje za celou dobu gestace 800 až 1400 mg železa. Vstřebávání železa vtrávicím ústrojí těhotných je oproti netěhotným zvýšené.

Metabolismus bílkovin

Bilance bílkovin je u těhotných pozitivní, zadržují jich tolik, kolik je zapotřebí pro růst mateřských tkání a pro vývoj plodu. Celkové množství v krvi kolujících albuminů zůstává po celou dobu gestace konstantní, globulinů však přibývá (albuminy jsou krevní bílkoviny s nízkou specifickou hmotností a malou molekulou, globuliny mají naopak vyšší specifickou hmotnost i větší molekulu).

V těhotenství se krev zmnožením plazmy zředí, proto je hladina sérových proteinů (bílkovin) oproti netěhotným nižší (55,0 až 75,0 g/l). V bílkovinném metabolismu je plod zcela odkázán na převod aminokyselin z mateřského oběhu. Hladina fibrinogenu (bílkovina povahy globulinů, která se srážením změní na fibrin, a je tedy nezbytným faktorem srážení krve) v těhotenství trvale stoupá.

Imunologickými metodami bylo prokázáno, že v těhotenství se v krvi těhotných objevují látky bílkovinné povahy, které se v ní mimo gestaci nenacházejí, a jsou proto označovány jako těhotenské proteiny. Jsou (až na alfa-fetoprotein) vytvářeny placentou. Mezi tyto specifické těhotenské proteiny patří i placentární laktagen hPL, alfa-fetoprotein, karcinom-embryonální antigen CEA a další. Jejich zjišťování může mít v některých případech klinický význam. HPL je zjišťován k posouzení sekreční zdatnosti placenty, alfa-fetoprotein se vytváří v žloutkovém váčku a pak v játrech plodu, slouží k zjišťování vývojových vad neurální trubice, CEA je používán jako nádorový marker (k diagnostice a sledování výsledků léčby zhoubných nádorů).

Metabolismus sacharidů

Metabolismus sacharidů je graviditou silně ovlivněn. Využití glukózy je nižší a na konci těhotenství mají tkáně vyšší rezistenci k inzulinu. Je to v zájmu plodu, k němuž glukóza snadno proniká placentární bariérou. Inzulin jí ale neprochází.

Stoupající hladiny estrogenů a progesteronu na začátku těhotenství vyvolají vyšší tvorbu inzulinu, ale zároveň sníží citlivost tkání na jeho účinek, což má za následek vyšší hladinu glukózy v plazmě.

Metabolismus tuků

V těhotenství stoupá v mateřském séru koncetrace lipidů. Je to v souvislosti s vyšší hladinou estrogenů a placentárního laktogenu hPL. Hladina lipidů v séru těhotných dosahuje až 10 g/l oproti 4 až 9 g/l u netěhotných.

Až do 30. týdne gestace se v mateřském organismu hromadí tuky jako energetická rezerva. Později, kdy vzrůstají požadavky plodu na dodávku živin, se tukové rezervy snižují, spotřebovávají. Tímto mechanismem je (alespoň teoreticky) zabezpečena těhotná i plod v době hladovění nebo při těžké fyzické zátěži. Hladina cholesterolu stoupá ze 3,9 mmol/l mimo graviditu na 6,5 mmol/l.

 

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství a dítětiGalén, Praha 2009