Noční pomočování, enuresis nocturna, dětí bývá velkým hygienickým i sociálním oříškem. Ono poslat takového šestiletého školáka s podobným problémem například na tábor je velice komplikované. Dítě tam totiž může být vystaveno nepříjemnému posměchu a zbytečnému stresu.
Kdy by se vlastně dítě mělo přestat pomočovat? Bohužel není možno dát zcela jednoznačnou odpověď. Od retardovaného chlapce nelze očekávat ty samé dovednosti jako od zcela zdravého jedince. Jistou orientační hranicí je ale 2. rok života dítěte.
Za chorobný stav se ale považuje věková hranice čtyř let. Pak je nutné začít pátrat po důvodech této odchylky. Pro jednoduchost je potřeba nejdříve vyloučit organické příčiny. Jsou to například infekce močových cest, vrozené vývojové vady v oblasti vylučovací a nervové soustavy, ale i nádory v malé pánvi nebo dětská cukrovka.
Další oblastí, kde je nutné pátrat, je psychika a vnitřní svět dítěte. Pomočování, včetně toho nočního, může být pouze varováním, že dítě žije v neuspokojivých životních podmínkách. Za vším mohou stát rozpory rodičů, stres ze školní docházky či z narození dalšího sourozence. Jindy jde o důsledek fyzického a sexuálního zneužívání. Po vyloučení organické příčiny enurézy se tedy ordinují na trpělivost náročná režimová a psychologická opatření.
Jak tedy léčba probíhá? Na prvním místě je potřeba přestat dítě trestat a obviňovat za pomočování, naopak by mělo být odměněno za každou suchou noc. Měl by se upravit i pitný režim, znamená to podat dítěti tekutiny naposledy 2 až 3 hodiny před spaním. V noci je potřeba malého pacienta pravidelně budit k návštěvě toalety. V tomto mohou pomoci alarmy s čidly, které dokáží reagovat už na první kapičky moči. V těžkých případech je indikována péče psychoterapeuta za účasti ostatních rodinných příslušníků.
zdroj: MediCentrum
sdílet