„Obrovský“ je označení pro plod s porodní hmotností nad 5 000 g. Vyskytuje se vzácně, jednou na 2 500 porodů. Plody s porodní hmotností mezi 4 000 až 5 000 g jsou označovány jako velké, rodí se jednou na 90 porodů.
Děti s rekordní porodní hmotností vážily na 11 000 g. Mezi velkými plody je téměř třikrát více chlapců než děvčat.
Nadměrně fyzicky vyvinuté plody bývají i delší, nápadná je však především jejich tloušťka a objemný trup. Lební kosti bývají silné, švy jsou úzké, fontanely malé. Plodová voda bývá zmnožená. Nadměrně velké děti se často vyskytují jako rodinný znak.
Velké děti se rodí především starším vícerodičkám, zejména diabetičkám, proto se vždy u matek velkých novorozenců pátrá po skrytém (latentním) diabetu. Názor, že nadměrný vývoj je důsledkem přenášení, je opuštěn. Většina porodů velkých plodů probíhá v termínu.
Průběh těhotenství je obvykle normální, jen na konci těhotenství je nápadné velké břicho, jako u dvojčat nebo při zmožení plodové vody (hydramnion). Porody bývají obtížné a plod je při nich ohrožen. Při náznacích nepoměru a u velkých plodů uložených pánevním koncem je vhodné provést plánovaný císařský řez, tzn. před nebo na začátku porodní 
činnosti.
Tam, kde jsou podmínky na porod spontánní, postupuje porod zdlouhavě, tvrdá hlavička se těžko přizpůsobuje porodním cestám a kritickou fází porodu je porod ramének. Porod se obvykle neobejde bez nástřihu hráze a častá jsou i porodní poranění matky, proto musí být po porodu velkého plodu vždy provedena pečlivá kontrola porodních cest.
MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
/Z připravované knihy o těhotenství a porodu/
sdílet