Očkování je jedinečný způsob ochrany člověka před zákeřnými nemocemi. Očkují se děti a dospělí na celém světě. Množství dostupných očkovacích látek, schémata a způsob provádění očkování závisí na kvalitě a dostupnosti zdravotní péče a je úzce spojen s ekonomickými možnostmi jednotlivých států. Očkování má největší význam tehdy, jestliže se daří aplikovat vakcínu co největšímu procentu jedinců, tedy, je-li vysoká míra proočkovanosti populace.
Očkování je finančně nákladné ale v porovnání s cenou léčby nemocí před kterými chrání a s léčbou komplikací ,které mohou nemoci způsobit je to investice, která se mnohonásobně vrátí. O tom, že na tyto nemoci a jejich komplikace nemalé procento neočkovaných lidí umírá, ani nemluvě.
Způsob očkování dětí, očkovací kalendář, jednotlivé vakcíny a jejich složení, soubor povinných a doporučených očkování v Evropských zemích je podobný ale přesto se stát od státu může poněkud lišit.Větší rozdíly v očkování jsou mezi staršími a novými členskými zeměmi Evropské unie .
Nejčastější odlišnosti v očkování
Očkování proti TBC
U nás jsou v současné době proti tuberkuloze očkovány všechny děti v novorozeneckém věku do levého ramínka. Vzhledem k častějším komplikacím při hojení místa vpichu se uvažuje o přesunu tohoto očkování do vyššího věku kojence.
Ve většině států unie se očkování proti tuberkulóze doporučuje jen rizikovým dětem. Například ve Francii je očkování povinné jen pro ty děti, u kterých se předpokládá brzký nástup do dětského kolektivu ( jesle, školky). Děti se očkují do 1 měsíce po narození. V kojeneckém věku se provádí zkouška účinnosti očkování tzv. tuberkulínovým testem, kterým se zjistí, zda si organizmus vytvořil protilátky. Je-li test negativní, tedy očkování nebylo účinné, přeočkovávají se jen děti, které žijí v blízkosti osob postižených tuberkulózou, nebo osob, které s tímto onemocnění přichází do kontaktu.
V Itálii je ze zákona očkování proti tuberkulóze povinné jen u dětí do 5 let, u kterých je negativní zkouška tuberkulínovým testem a žijí v blízkém kontaktu s osobami nemocnými tuberkulózou, od kterých by se mohli nakazit.
V Německu se rovněž očkují jen rizikové děti. Očkování je možné také na žádost rodičů.
Ve Finsku, Norsku, Řecku, Irsku a Portugalsku se očkování proti tuberkulóze provádí u všech dětí, podobně jako u nás.
I u nás se přechodně očkovaly jen děti z rizikových skupin ale vzhledem k výraznému nárůstu počtu nemocných tuberkulózou se v 90. letech minulého století začalo znovu očkovat celoplošně, tedy očkují se všechny děti. Lze předpokládat, že systém očkování proti tomuto onemocnění dozná v naší zemi zásadnějších změn.
Očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli a očkování proti Haemophillu influenzae typu b
Ve většině zemí Evropské unie se doporučuje očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli ve třech dávkách v přibližně stejném intervalu jako u nás. Dále se podává posilující dávka ve věku 11-18 měsíců. U nás se navíc podává 2. posilující dávka ve věku 5 let.
Očkování proti Haemophillu influezae typu b se povinně provádí jen v některých zemích unie. Jinde patří do souboru doporučených očkování. U nás se očkuje třemi dávkami spolu se záškrtem, tetanem a dávivým kašlem. Některé země očkují jen dvěma dávkami.
Zásadnější rozdíl je ve složce vakcíny proti dávivému kašli. Některé země užívají tzv. acelulární vakcinační složku proti dávivému kašli v kombinované vakcíně pro všechny děti.
Tato acelulární vakcinační složka byla vytvořena pro děti s rizikem větších nežádoucích účinků po očkování. Jsou to většinou děti sledované neurologem pro vývojové poruchy nebo pro křečové stavy. Po očkování touto vakcínou je riziko nežádoucí reakce (křečové stavy, několik hodin trvající neztišitelný pláč) minimální.
Ve Francii se proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli očkuje podobně jako u nás společně s vakcínou proti haemophillovým nákazám typu b. Donedávna byla acelulární vakcína proti dávivému kašli používána jen pro posilující očkování. Nyní je součástí očkování od první dávky pro všechny děti. Očkovací látka s touto acelulární složkou proti dávivému kašli je navíc zkombinována s vakcínou proti dětské přenosné obrně v podobě tzv. hexavalentní vakcíny ( záškrt, tetanus,acelulární dávivý kašel, hepatitida typu B a inaktivovaná přenosná obrna). Schéma tohoto očkování je následující:
2 měsíce věku – 1. očkování hexavalentní vakcínou: záškrt, tetanus, acelulární dávivý kašel, haemophillus influenzae typu b, virový zánět jater typu B a inaktivovaná dětská přenosná obrna
3 měsíce věku - očkování pentavalentní vakcínou: záškrt, tetanus, acelulární dávivý kašel, haemophillus influenzae typu b, inaktivovaná dětská přenosná obrna
4 měsíce věku – 2.očkování hexavalentní vakcínou: záškrt, tetanus, acelulární dávivý kašel, haemophillus typu b, virový zánět jater typu B, inaktivovaná dětská přenosná obrna
16-18 měsíců věku - 3. očkování hexavalentní vakcínou: záškrt, tetanus, acelulární dávivý kašel, haemophillus influenzae typu b, virový zánět jater typuB, inaktivovaná dětská přenosná obrna
Přeočkování proti tetanu se ve Francii provádí společně s očkováním proti záškrtu a proti dětské přenosné obrně v 6 letech a dále mezi 11. a 13. rokem věku a ještě mezi 16. a 18. rokem. Přeočkování proti dávivému kašli se provádí mezi 11. a 13. rokem .
Italské očkovací schéma proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a hemofilovým nákazám je v zásadě stejné jako naše. Hlavní odlišností je přeočkování kombinovanou vakcínou proti tetanu záškrtu mezi 11. a 12. rokem a pak vždy po 10 letech. U nás se takto přeočkovává pouze proti tetanu.
Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a hemofylovým nákazám se v Německu provádí kombinovanou vakcínou ve stejném věku dítěte jako u nás, tedy ve 3.,4. a 5.měsíci a mezi 12. a 15. měsícem. Pátá dávka proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, která se u nás osvědčila a je součástí povinného očkování mezi 5. a 6. rokem věku, se v německém schématu nepodává. V Německu se u všech dětí k očkování používá vakcína s acelulární složkou proti dávivému kašli. Posilující dávka proti tetanu, která se podává každých deset let jako u nás, je v německém schématu kombinována s vakcínou proti záškrtu.
Z připravované knihy "Očkování a infekční nemoci u dětí", Grada 2005.
sdílet