Plenková dermatitida

__ADV__Kůže pod plenkami je velmi citlivou oblastí, která je vystavena řadě nepříznivých vlivů, a tak se vyrážky pod plenami stávají nejčastějším kožním problémem kojeneckého věku. Mohou mít celou řadu příčin od prostých opruzenin přes bakteriální nebo kvasinkovou infekci až k závažným nádorovým onemocněním (tyto jsou naštěstí extrémně vzácné).

Nejčastějším onemocněním plenkové oblasti je tzv. plenková dermatitida (dermatitida = zánět kůže). Je vyvolána vlhkem, zvýšeným třením kůže proti plenám a špatným dýcháním kůže (okluzí), která je neprodyšně plenami uzavřena.To vše narušuje celistvost kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i bariérovou ochrannou funkci kůže. Nepříznivě působí i další faktory: přesušení kůže při častém mytí detergentními mýdly, dráždivý vliv amoniaku z moče, zvýšení pH moče, působení enzymů ze stolice, popřípadě druhotná kvasinková infekce nebo přemnožení bakterií. Jak plenková dermatitida vypadá? Kůže je lesklá, zarudlá, může připomínat popáleninu, ale mohou být přítomny i červené pupínky, otok a šupinky. Když se kůže začne zlepšovat, připomíná pergamenový papír. Průběh je často kolísavý se zhoršováním a zlepšováním. Příznaky jsou na místech největšího kontaktu kůže s plenami-na konvexitách- na hýždích, vnitřních plochách stehen, na stydké kosti a na šourku nebo u dívek na zevních genitáliích. Kontrastem je světlá zdravá kůže v záhybech. Variantou této vyrážky je zarudnutí v okraji plen (na břiše a na stehnech) - vliv vlhka a plastického okraje plen.

Vlivem tepla, tření a vlhka dojde pod plenami snadno k přemnožení kvasinek a ke změně klinického obrazu prosté plenkové dermatitidy. Celé plochy kůže jsou zarudlé, v okrajích ploch jsou pupínky a puchýřky, které se snadno strhávají. Postižení je někdy rozsáhlé, včetně celých genitálií. Děti s kvasinkovou infekcí byly často léčeny širokospektrými antibioky, které vytvářejí příznivé podmínky pro růst kvasinek, zdrojem infekce mohou být i prsní bradavky kojících matek.

Běžné bývá opruzení pod plenami. Je v místech třecích ploch kůže - v záhybech v tříslech a pod hýžděmi. Je častější u obézních dětí a v horkém počasí. Kůže je zarudlá a vlhká. U dětí s atopickým ekzémem bývá kůže pod plenami kupodivu nepostižená. Existují ale také výjimky, kdy atopické děti mají nejen ekzém na obličeji a končetinách, ale též úporný a recidivující ekzém pod plenami. Je silně svědivý se sklonem k mokvání a hnisání.

V horkém počasí se díky zapaření v plenách nebo při použití silného nánosu ochranné masti objevují potničky - drobné puchýřky nebo neštovičky, někdy se zarudlým lemem v okraji. Pod plenami se mohou vyskytovat ještě další onemocnění, jejichž popis přesahuje rámec tohoto sdělení.

Proto je třeba věnovat plenkové oblasti zvýšenou pozornost, a to již od novorozeneckého věku, a předcházet tak vývoji pro dítě nepříjemného onemocnění. Velký pokrok přineslo používání jednorázových plen. Počáteční skepse dermatologů a pediatrů byla vystřídána překvapivým zjištěním, že vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám, ale i komfort dětem a co více - pokožku nedráždí více než pleny látkové a udržováním kůže v suchu dokonce dokáží některé kožní projevy zlepšit. Je však třeba dodržovat určité zásady:

  • častá výměna plen: novorozenec močí asi 20x za 24 hodin, v 1 roce se dítě počůrá asi 7x. Proto je nutná výměna plen alespoň 7x denně, u novorozenců ještě častěji.
  • dobrá kvalita plen: jednorázové pleny obsahují materiál, který umožňuje absorpci moči a po počůrání je kůže jen velmi krátce vlhká. Pleny by měly být označeny nálepkou, že neobsahují chlór, který má na kůži dráždivý vliv. Měly by být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo.
  • prevence infekce: očištění kůže od zbytků stolice nejlépe čistícími ubrousky a mléky, které jsou schopny odstranit i tukové složky stolice. Nevhodné je používání detergentních mýdel.
  • ošetření kůže: při výměně plen používat krém určený pod pleny, který má bariérové vlastnosti a zvyšuje obranyschopnost kůže. Obvykle obsahuje zinkovou pastu nebo jiné složky se stejným ochranným účinkem. Jeho účinek nebude vyšší, pokud naneseme velké množství krému, naopak hrozí zapaření. Pozor na zásypy! Při přímém pudrování je velké n e b e z p e č í vdechnutí částic pudru, proto pudr sypeme zásadně na vlastní ruku a pak jemně naneseme na kůži dítěte. Pudr nikdy neaplikujeme na mokvavou nebo olejem ošetřenou kůži.

Délka nošení plen se oproti minulosti prodloužila, děti se již netrápí vysedáváním na nočníku, čekáme, až k hygieně psychicky samy dozrají. Dostupná je i řada prostředků, aby je netrápila ani opruzená kůže.

Dotazy:

Dítě má na chodidle pod prsty tvrdou kůži, která ho při došlapu bolí. Mohlo by se jednat o otlak?
O otlak by se jednat mohlo, ale častější bývají u dětí v této oblasti bradavice, které vypadají jako okrsky tvrdé kůže a na ploskách bolí. Jsou virového původu a roznášejí se hlavně v bazénech a tělocvičnách. Je lépe poradit se s lékařem.

Jak mám ošetřovat obličej dítěte v zimě?
Kůže obličeje je náchylná na povětrnostní vlivy. V zimě se vlivem mrazu a větru snadno přesuší, zčervená, někdy až popraská. Před odchodem ven je na ní zapotřebí vytvořit ochranný film. K tomu jsou určeny krémy do nepříznivého počasí. Při použití hydratačních krémů s vysokým obsahem vody riskujete omrzliny.

Jak často mám koupat novorozence?
Názory na četnost koupání novorozenců se různí. V současné době dermatologové doporučují omezit koupání na 1x , maximálně 2x týdně, aby se kůže zbytečně nepřesušovala. Objevil se dokonce názor, že časté koupání oslabuje přirozenou imunitu.

 

zdroj: MaMiTa