Porodnické zvyklosti a rituály u indiánů kmene Šuárů

Šuárové, obyvatelé žijící v ekvádorské Amazonii.
Jihoamerické ženy šuárského kmene v době těhotenství přestávají jíst třtinu, plody papáji a sladká jídla. Tím údajně předcházejí přílišné velikosti plodu, tedy pro ně nebezpečnému porodu. Několik dní před porodem se budoucí matka odstěhuje do přístřešku z palmového listí. Tento přístřešek zvaný kamote, postavil předtím k tomuto účelu muž uprostřed pole, protože Šuárové věřili a věří, že pokud by se dítě narodilo v chýši (zvané héji), bylo by tím obydlí znečištěno a vystaveno zlým duchům.


U porodu je kromě starší zkušené ženy též »kouzelník«, který s sebou přinese slepičí vejce, na které dýchá. Odříkává zaklínací slova, pak rozbije skořápku a vnitřek nalije rodičce do úst. Tento rituál se provádí proto, aby dítě přišlo na svět stejně rychle jako slepičí vejce. Pupeční šňůru přeřízne přítomná žena obroušeným kusem rozloupnutého bambusu. Není dovoleno použít železný nůž, protože tím Šuárové krájí jen maso zabitých zvířat a podle jejich pověry by takový nůž mohl přetnout život právě narozeného dítěte. Pokud šuárská žena po porodu silně krvácí, zastavuje se krvácení přikládáním říčních kamenů rozpálených nad ohněm. Pak nastává čas pro různé rituály.

Za zmínku stojí zejména ty, které přicházejí brzy po narození dítěte. Před prvním kojením je novorozenci do úst spolu se slinami vstřikováno rozžvýkané listí z voňavé rostliny tsinsimba, aby bylo dítě silné. Osobu, která tento rituál může vykonat, určuje pohlaví dítěte. Pokud je novorozenec mužského pohlaví, vykonává tento rituál nejstarší muž, pokud se narodí dívka, vykonává ho nejstarší žena. Další rituály nastávají třetí den po narození, kdy se dítěti propichují oba ušní boltce a do rány se vsunuje bambusový kolíček, aby nemohlo dojít k zacelení. Z tohoto rituálu můžeme vypozorovat, jak brzy se v tomto kmeni myslí na to, že se dítě jednou bude zdobit, bez rozdílu, zda jde o chlapce či dívku. Třetí den Šuárové natírají vlasy dítěte černým odvarem z plodu súa a z kořene piripiri, aby byly černé a dobře rostly. I to má svůj význam. Šuárové totiž dodnes věří, že právě ve vlasech sídlí pevná vůle a síla.

 

 

A. Pařízek Kniha o těhotenství a dítěti
Listopad 2008, Galén, Praha