Fyziologie spánku

Fyziologie spánku
Fyziologie spánku

Období spánku a bdění se během 24 hodin periodicky opakují a tvoří tzv. cirkadiánní rytmus (z latiny circularis = kruhový, dies = den). Spánek samotný se rozděluje do dvou hlavních fází, které se pravidelně  střídají. Spánek s rychlými pohyby očí (odborně  REM fáze, z anglického  Rapid Eye Movement) je označován jako paradoxní, protože elektrická  aktivita mozku svými rychlými frekvencemi připomíná bdělost. V REM fázi spánku se zdají sny. Odlišný je spánek bez rychlých pohybů očí (odborně  NREM fáze, non-REM),  který je charakterizován  postupným  zpomalováním mozkové aktivity až do stadia hlubokého  spánku. NREM spánek se podle své hloubky dělí na další tři stadia (NREM 1–3), přičemž NREM 3 je fáze nejhlubšího spánku. Sled NREM a REM je označován jako spánkový cyklus.

Dospělý člověk má během noci obvykle čtyři až šest spánkových cyklů po 90–110 minutách. U malých dětí je počet spánkových cyklů větší, jejich trvání je kratší a více je zastoupen REM spánek (50 % spánku versus 25–30 % u dospělých). Normální součástí spánku je probouzení a probouzecí reakce. Probouzecí reakce  je krátký úsek bdělosti trvající 3–15 sekund, jejíž průběh si člověk neuvědomuje. Tato fáze umožní kontakt spící osoby s okolím, vyhodnocování  vnitřních i zevních podnětů a může přejít ve fázi probouzení, kdy bdělost musí trvat alespoň 15 sekund.

U novorozenců a dětí do 2. měsíce  života není spánek diferencovaný a cirkadiánní rytmus není patrný. Období spánku se střídá s obdobím  bdělosti v cyklech, které nezávisí na denní době, ale na pocitu hladu a sytosti. V tomto období dítě nediferencuje den a noc a spánek je v průběhu  24 hodin rovnoměrně rozložen.  Délka spánku je až 20 hodin (viz tabulka). V kojeneckém věku probíhá intenzivní vývoj v oblasti spánku a bdění. V 6. měsíci bývá již cirkadiánní rytmus spánku a bdění vytvořen, což se projeví souvislým šestihodinovým  nočním spánkem a dvěma až třemi kratšími denními spánky. Ve věku 9 měsíců již připadá 70–80 % spánku na noc. V jednom  roce věku je obvyklý »souvislý« noční spánek trvající 11–12  hodin a jeden až dva denní spánky v délce 1,5–2 hodin (celková délka spánku je tedy v tomto věku 12–15 hodin; viz tabulka). Potřeba spánku se s věkem dále snižuje, ale ani v období dospívání by délka spánku neměla klesnout pod 8 hodin.

Potřebná celková délka spánku v závislosti na věku

novorozenec a malý kojenec  (0–2 měsíce)

16–20 hodin

3–11 měsíců

14–15 hodin

batole (1–3 roky)

12–14 hodin

předškolní  děti (4–6 let)

11–12 hodin

školní věk (7–12 let)

9–10 hodin

dospívající (> 12 let)

8–9 hodin

 

Noční spánková deprivace u dětí vede ke zvýšené spavosti během dne a k možné poruše chování. Děti bývají hyperaktivní, nepozorné a mají sníženou reakční dobu. Dále dochází k častým změnám nálad s rozvojem opozičního chování a impulzivity. Děti se spánkovou deprivací  mohou  být podrážděné, emočně labilní až úzkostně či depresivně naladěné.

 

Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015