Miminko se po svém narození musí vyrovnat se spoustou vlivů, se kterými se v době svého nitroděložního vývoje nesetkalo. Co a jak tedy v prvních dnech v života u novorozence probíhá a na co musí lékaři i maminka dávat pozor?
První močení
Zaznamenáváme ho většinou během porodu nebo těsně po něm, další přichází nejdéle do dvaceti čtyř až čtyřiceti osmi hodin. V prvních dvou až třech dnech můžete najít na počurané plence skvrny cihlové barvy. Skvrny způsobují uráty, tj. soli kyseliny močové, jejichž vylučování je v této době normální.
Ublinkávání
Po porodu je to jev poměrně běžný. Stupňuje-li se, upozorněte na to sestru nebo lékaře, zvláště, je-li přítomna krev, žluč nebo jiná příměs.
Novorozenecká kopřivka
Druhý den se často objevuje vyrážka, která má charakter zarudlých kruhových skvrn se zažloutlou čepičkou uprostřed. Nejčastěji bývá tam, kde se košilka a dupačky otírají o ruce, nožky a záda, výjimečně i v obličeji. Vyrážka může vymizet velmi rychle, ale někdy trvá i týden. Většinou nevyžaduje léčení.
Potničky
Občas se v této době nebo i později mohou na kůži objevit bělavé puchýřky velikosti špendlíkové hlavičky, tzv. milia, lidově nazývané potničky. Vzniknou prostým přehřátím a zapocením kůže, a proto je nejčastěji nacházíme v podpaží, na zádech nebo v krajině třísel. Lze je mechanicky setřít čtverečkem namočeným v dezinfekčním roztoku, ale pozor: kůže novorozence je velmi citlivá a jemná. Podobný problém se někdy objeví i na obličeji. Zde spíše platí – mechanicky nedráždit a nepřesušovat tekutým pudrem.
Hmotnostní úbytek
Ztráta pět až deset procent porodní hmotnosti během prvních tří dnů života je považována za normální a je běžná u většiny novorozenců. Hmotnostní úbytek je způsoben odchodem smolky, moči, ztrátou mázku, zaschnutím pupečního pahýlu, ale hlavně ztrátou tělesné vody. Se změnami ve složení a obsahu vody ve tkáních dítěte jde obvykle ruku v ruce zvyšování množství vytvořeného a vypitého mléka. Pokud budeme v tomto kritickém období podávat novorozenci čaj nebo ho dokrmíme mlékem, možná sice zmírníme hmotnostní úbytek, ale dítě ztratí pocit hladu, nebude mít zájem sát z prsu a nebude tedy dostatečně stimulovat prsní žlázy k tvorbě mléka.
Novorozenecká žloutenka
Třetí až čtvrtý den po porodu bývá nejsilnější novorozenecká žloutenka. Projeví se žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Fyziologická novorozenecká žloutenka se vyvíjí u padesáti procent všech novorozenců. Vzniká rozpadem červených krvinek, ze kterých se uvolňuje krevní barvivo. Časté neomezované kojení je mimo jiné prevencí žloutenky. Kojený novorozenec se tak totiž rychle zbaví smolky (viz výše), velké zásobárny bilirubinu (krevního barviva), který by se jinak ze střeva vstřebal zpět do krve. Žloutenka objevující se do dvaceti čtyř hodin po porodu, nebo naopak trvající déle, může být způsobena zvýšeným rozpadem červených krvinek při rozdílnosti krevních skupin matky a dítěte, může být příznakem infekce, vrozené vady trávicího systému, vrozené vady štítné žlázy, poruchy látkové přeměny a enzymové poruchy v játrech.
Hormonální reakce prsních žláz
Kolem čtvrtého dne nebo i později se u děvčátek i u chlapců může vyskytnout hormonální reakce jejich prsních žláz, tedy zduření prsů. Je to reakce na pokles mateřských hormonů v krvi novorozence po oddělení dítěte od matky. Částečně souvisí i s vlastní hormonální tvorbou. Je to jev přechodný, ač někdy přetrvává týdny, a sám o sobě ustoupí.
sdílet