První pomoc při krvácení

tepenné krváceníKrev je díky celé řadě svých vlastností jedinečnou tekutinou, nezbytnou k životu člověka. Její hlavní funkcí je výměna dýchacích plynů – kyslíku a oxidu uhličitého – mezi tkáněmi a zevním prostředím. Krev roznáší do celého těla živiny – potřebný zdroj energie – a odvádí produkty látkové výměny, roznáší hormony a další důležité látky do cílových orgánů. Krev se podílí i na udržování tělesné teploty a napomáhá stálosti vnitřního prostředí. V cévách dospělého člověka koluje kolem 4,5–6 litrů krve, u dítěte objem krve tvoří přibližně 8 % jeho tělesné hmotnosti.


Náhlá ztráta asi třetiny objemu krve vede k významnému poklesu krevního tlaku, nedostatečnému okysličování všech tkání a vyvolává život ohrožující stav – šok z vykrvácení (odborně hemoragický šok). Proto v rámci první pomoci zástavu krvácení řadíme mezi život zachraňující úkony. Při ošetřování postupujeme vždy co nejrychleji, někdy i za cenu nedodržení všech pravidel sterilního ošetření rány. Ošetření spočívá ve dvou základních krocích:
zvednutí krvácející rány nad úroveň srdce. Tlak krve v poraněné cévě se sníží a krvácení se omezí nebo i zastaví,
provedení tlaku na poraněnou cévu – stisknutím velké krvácející cévy prsty přímo v ráně nebo přiložením tlakového obvazu na menší poranění.


Tepenné krvácení je nejnebezpečnějším druhem krevní ztráty.V  tepnách okysličená krev koluje oproti žilám pod vyšším tlakem, a proto ztráta bývá rychlá a velká. Příčinou tepenného krvácení bývá hluboká bodná, řezná nebo sečná rána. Při porušení velké tepny (krční, pažní nebo stehenní) může u dítěte dojít k vykrvácení během 60–90 sekund. Ale i poranění menší tepny dítě ohrožuje na životě. Příznaky tepenného krvácení jsou typické: krev má jasně červenou barvu a z rány pod tlakem vystřikuje nebo rytmicky vytéká.

Při žilním krvácení dochází k poranění tenkostěnných povrchně probíhajících žil. Žíly vedou odkysličenou krev k srdci. Příčinou žilního krvácení bývají řezné nebo tržně zhmožděné rány a hluboké odřeniny. Příznakem je tmavá krev, která z rány volně vytéká. Krvácení většinou nevede k bezprostřednímu ohrožení života.


Při vlásečnicovém krvácení jsou poraněny nejjemnější cévky –  vlásečnice, které probíhají v kůži. Příčinou jsou oděrky, drobné řezné a tržné ranky. Tento druh krevní ztráty není pro dítě obvykle nebezpečný. Většinou se zastavuje po několika minutách samo.


První pomoc – zástava krvácení:
→ Poraněné dítě posaďte nebo položte, krvácející část těla zvedněte do výšky nad úroveň srdce).
→ V případě život ohrožujícího krvácení z veliké tepny (krční, stehenní, pažní) stiskněte poraněnou tepnu prsty přímo v ráně – Je to nejrychlejší a nejúčinnější
způsob zástavy krvácení. Vhodné je obalení prstů kapesníkem nebo mulem (ne za cenu větší časové prodlevy), který ránu lépe utěsní a ruka z rány esklouzne. Pokud se podaří krvácení tímto způsobem zastavit, stisk ruky nepovolujte až do příjezdu ZZS.
→ V případě tepenného krvácení z okrajové části končetiny si můžete před defi nitivním ošetřením rány vypomoci stisknutím tzv. tlakového bodu. Tlakový bod je místo, kde tepna leží v blízkosti kosti, proti které ji stiskneme a uzavřeme tak pří- vod krve do poraněné části těla. U dětí používáme nejvíce tlakový bod pažní, ležící na vnitřní straně paže. Pažní tepnu stiskneme proti pažní kosti. Je možné použít i tlakový bod stehenní, ležící v třísle. Tepnu stiskneme proti pánevní kosti.
Na ránu přiložte tlakový obvaz, který je dostatečný k zástavě většiny tepenných a všech žilních krvácení. Správně zhotoveným tlakovým obvazem je možné zastavit krvácení ze všech tepen středního a malého průměru – na hlavě, na předloktí a na ruce, na bérci a na noze.

          

 

tlakový bod pažní

 

Tlakový bod pažní

tlakový bod stehenní
Tlakový bod stehenní

 

Tlakový obvaz vytvořte ze 3 částí:
1. z vrstvy krycí, kterou přiložte přímo na ránu. Měla by být sterilní nebo alespoň čistá (např. přišitý polštářek na obvazu, vrstva gázy, improvizovaně čistý kapesník),
2. z vrstvy tlakové, která je hlavní funkční částí obvazu. Svou masivností stlačuje cévu v ráně a zastavuje krvácení. Musí být dostatečně vysoká (3–5 cm) a pevná (např. volný polštářek z obvazu, nerozvinuté obinadlo,
složený trojcípý šátek, kapesník),
3. z vrstvy připevňovací, kterou tvoří obinadlo nebo trojcípý šátek. Vrstva pevně přitlačuje obvaz k ráně. Obvaz by neměl být přiložen příliš volně (prosakuje krví) ani příliš pevně (končetina je bledá, není hmatný puls).

tlakový obvaz
Tlakový obvaz

 

A.Pařízek Kniha o
těhotenství a dítěti
, Galén, Praha 2009