První pomoc při krvácení

První pomoc při krvácení - obrázek
První pomoc při krvácení - obrázek

Krev je díky celé řadě svých vlastností jedinečnou  tekutinou, nezbytnou k životu člověka. Její hlavní funkcí je výměna dýchacích plynů – kyslíku a oxidu uhličitého – mezi tkáněmi a zevním prostředím.

Krev roznáší do celého těla živiny – potřebný zdroj energie – a odvádí produkty látkové výměny, roznáší hormony a další důležité látky do cílových orgánů. Krev se podílí i na udržování tělesné teploty a napomáhá stálosti vnitřního prostředí. V cévách dospělého člověka koluje kolem 4,5–6 litrů krve, u dítěte objem krve tvoří přibližně 8 % jeho tělesné hmotnosti.

Náhlá ztráta asi třetiny objemu krve vede k významnému poklesu krevního tlaku, nedostatečnému okysličování všech tkání a vyvolává život ohrožující stav – šok z vykrvácení (odborně hemoragický šok). Proto v rámci první pomoci zástavu krvácení řadíme mezi život zachraňující  úkony. Při ošetřování postupujeme vždy co nejrychleji, někdy i za cenu nedodržení  všech pravidel sterilního ošetření rány.

  • Tepenné krvácení je nejnebezpečnějším druhem  krevní  ztráty. V tepnách okysličená krev koluje oproti žilám pod vyšším tlakem, a proto ztráta bývá rychlá a velká. Příčinou tepenného krvácení bývá hluboká bodná, řezná nebo sečná rána. Při porušení velké tepny (krční, pažní nebo stehenní) může u dítěte dojít k vykrvácení během 60–90 sekund. Ale i poranění menší tepny dítě ohrožuje na životě. Příznaky tepenného krvácení jsou typické: krev má jasně červenou barvu a z rány pod tlakem vystřikuje nebo rytmicky vytéká.
     
  • Při žilním krvácení dochází k poranění tenkostěnných povrchně probíhajících žil. Žíly vedou odkysličenou krev k srdci. Příčinou žilního krvácení bývají řezné nebo tržně zhmožděné  rány a hluboké odřeniny. Příznakem je tmavá krev, kte­rá z rány volně vytéká. Krvácení většinou nevede k bezprostřednímu ohrožení života.
  • Při vlásečnicovém krvácení jsou poraněny nejjemnější cévky – vlásečnice, které probíhají  v kůži. Příčinou jsou oděrky, drobné řezné a tržné ranky. Tento druh krevní ztráty není pro dítě obvykle nebezpečný.  Většinou se zastavuje po několika minutách samo.

První pomoc – zástava krvácení:

  • poraněné dítě posaďte nebo položte, krvácející část těla zvedněte do  výšky (nad úroveň srdce),
  • ​v případě život ohrožujícího krvácení z veliké tepny (krční, stehenní, pažní) stiskněte poraněnou tepnu prsty přímo v ráně – je to nejrychlejší a nejúčinnější způsob zástavy krvácení. Vhodné je obalení prstů kapesníkem  nebo mulem (ne za cenu větší časové prodlevy), který ránu lépe utěsní a ruka z rány nesklouzne. Pokud se podaří krvácení tímto způsobem zastavit, stisk ruky nepovolujte až do příjezdu ZZS,
  • na ránu přiložte tlakový obvaz, který je dostatečný k zástavě většiny tepenných a všech žilních krvácení. Správně zhotoveným tlakovým obvazem je možné zastavit krvácení ze všech tepen středního a malého průměru – na hlavě, na předloktí a na ruce, na bérci a na noze.

Tlakový obvaz vytvořte ze 3 částí:

  1. z vrstvy krycí, kterou přiložte přímo na ránu. Měla by být sterilní nebo alespoň čistá (např. přišitý polštářek na obvazu, vrstva gázy, improvizovaně čistý kapesník),
  2. z vrstvy tlakové, která je hlavní funkční částí obvazu. Svou masivností stlačuje cévu v ráně a zastavuje krvácení. Musí být dostatečně vysoká (3–5 cm) a pevná (např. volný polštářek z obvazu, nerozvinuté obinadlo, složený trojcípý šátek, kapesník),
  3. z vrstvy připevňovací, kterou tvoří obinadlo nebo trojcípý šátek. Vrstva pevně přitlačuje obvaz k ráně. Obvaz by neměl být přiložen příliš volně (prosakuje krví) ani příliš pevně (končetina je bledá, není hmatný puls).
  • pokud se vám podaří krvácení zastavit, kontrolujte pravidelně, zda obvaz neprosakuje  krví. Poraněnou část těla znehybněte a zajistěte pro dítě odborné lékařské ošetření,
  • při větší krevní ztrátě s rizikem rozvoje šoku sledujte základní životní funkce dítěte, především tepovou frekvenci. Zajistěte rychlé přivolání ZZS a začněte provádět protišoková opatření (viz článek První pomoc při šoku).

Krvácení z nosu

Příčinou bývá úraz. Často vzniká z poškození  nosní sliznice cizím předmětem, který si dítě strká do nosu. U dětí vzácnějšími a závažnějšími příčinami tohoto krvácení mohou být zvýšená křehkost cévek nosní sliznice, vysoký krevní tlak, dlouhodobé poškození nosní sliznice zánětem. Krvácení z nosu bývá pro dítě i okolí velmi nepříjemné, většinou je ale bezprostředně neohrožuje  větší krevní ztrátou.

První pomoc při krvácení z nosu:

  • krvácení zastavte pevným stisknutím kořene nosu a nosních křídel, současně mírně předkloňte hlavu dítěte. Stisk udržujte minimálně  5 minut, a pak velmi pomalu povolujte.  Pokračuje-li krvácení, tlak na nosní křídla opakujte,
  • můžete přiložit studené obklady na čelo, nad kořen nosu a na zátylí,
  • spolupracuje-li dítě, mělo by při i po manévru dýchat ústy, nemělo by kašlat a smrkat,
  • dutinu nosní nikdy sami netamponujte a ničím neucpávejte. Při déletrvajícím krvácení (více než 20 minut) udržujte stále stisk nosních křídel a přivolejte ZZS. Dítě nechte odborně ošetřit na dětském oddělení ORL (ušní, nosní, krční, odborně otorinolaryngologie).

 

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015