Rady venkovského lékaře 34.

Rady venkovského lékaře 34. - obrázek
Rady venkovského lékaře 34. - obrázek

KAM NECHODÍ SLUNCE…

Tam chodí lékař. Tak ani tohle už neplatí. Ostatně jinde to neplatilo ani dřív. Angličané například viděli a vidí problém jinak: Jedno jablko za den udrží doktora na hony od domu.

Takže jsme se začali sluníčka bát. Foukáme všude freony a ztenčujeme ozonovou vrstvu atmosféry a děláme s ní i jiné zlotřilé věci a slunce nás za to pálí víc, než má. V čem je problém? V zemích, kde je slunečního svitu opravdu hodně hodin za rok, závažně narostl počet případů rakoviny kůže. Navíc slunce pleti asi příliš nesvědčí. Vysušuje ji, kůže ztrácí pružnost, dělají se vrásky. Kde se vůbec vzal ten ideál opáleného lidského těla? Zřejmě z dob, kdy se lidská těla začala stydlivě odhalovat z prudérních krytů. Nahé tělo, opálené tělo, zdravé tělo. Je to pravda? Je i není.

Sluneční světlo dokáže dělat s naší kůží divy. Nejde jen o zmnožení pigmentu, kterému někdy bohužel předchází prasečí zčervenání, dokonce po usnutí na slunci občas vyžadující ošetření na specializovaném pracovišti pro léčbu popálenin, ale i o vliv světla na některé chemické reakce v naší kůži. Pod tlakem světla se rozpadá žlučové barvivo v kůži a běžná žloutenka novorozenců rychleji mizí. Z cholesterolových struktur vzniká pod vlivem slunečního světla v naší kůži základní stavební kámen vitaminu D, který je tolik potřebný nejen pro rostoucí organismus. Slunce zmírňuje u některých lidí projevy lupénky, ekzému a jiných kožních nemocí. Ale jak to bohužel v medicíně chodívá – jen u některých.

Slunce hřeje. Stárnoucím kloubům je na něm příjemně. I nálada je hned lepší. Anebo ne? Aha, to zase ta erupční aktivita, více dopravních nehod, lidem s vysokým tlakem tlak stoupá a někteří naši spoluobčané vypadají, že jsou stiženi tropickým amokem. Jde zřejmě o jakýsi duševní úžeh… Vidíte, málem jsem zapomněl na ten normální, tělesný úžeh, když sluníčko hodně pálí na hlavu…

Ale slunce již za několik desítek minut ničí některé choroboplodné zárodky a třeba i ty strašlivé viry způsobující AIDS. Jde vlastně o nejstarší a nejpřirozenější dezinfekci. A vlastně i konzervaci potravin – na slunci vysušené maso a ryby pro mnoho starých národů představovaly prehistorické konzervy již před tisícem let. A co ta sluneční energie? Vytápí, ohřívá vodu, zažehuje zesílena optickým sklem oheň (i olympijský!), pohání motory automobilů. Sice nepříliš rychle, ale zato neškodně pro kvótní prostředí. A vybělené prádlo je tak bílé a tak nádherně voní… Chemická reakce – fotosyntéza, kterou slunce zajišťuje zeleň kolem nás, a tím i život na této planetě…

Takže sakra škodí, neškodí? Je to jako se vším. Určitě je to zázrak, který pomohl udělat z této planety možná jediné vesmírné sídlo bytostí s vysoce organizovanou centrální nervovou soustavu, které se sebevědomě obdařily titulem „člověk rozumný“.

Ale protože se rozumně nechovaly, je třeba se před některými účinky slunce začít chránit.

Myslet na to, že ultrafialové záření s různými prospěšnými účinky na nás dopadá i ve stínu, chránit si oči tmavými skly. Slunit se rozumně, chránit kůži účinnými prostředky – mimochodem poraďte se raději s kožním lékařem než s prodavačem v drogerii a chraňte se i celkově. Při větším slunění je vhodné užívat A a E vitamin. Tak a jdu na chvíli na sluníčko.

Zdroj: Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc. - Rady venkovského lékaře

Témata: