Rady venkovského lékaře 70.

Rady venkovského lékaře 70. - obrázek
Rady venkovského lékaře 70. - obrázek

Rozumí se zdravotní sestry. Nejkrásnější povolání, jaké žena může dělat. Jedni z nejhůře placených středoškoláků a pracovníků ve směnném, eventuálně nepřetržitém provozu. I při všech platových vylepšeních a přes matoucí, přiblblé statistiky Ministerstva zdravotnických úředníků tyto dívky a ženy mají při nejvyšší kvalifikaci po pěti letech práce 60 Kč za jednu hodinu práce. Ptám se, kdo ze středoškoláků na Ministerstvu zdravotnických úředníků by ta tyto peníze pracoval, tedy: důležitě nosil desky se zbytečnými papíry z patra do patra.

SESTRY

Přesto jsou zdravotnické školy stále plné. Je asi něco na tomto povolání, co mladá děvčata láká. Jistě hrají při volbě profesionální kariéry v patnácti letech roli i rodiče. I v tomto případě je překvapující, že rodiče voli pro dceru toto povolání. Těžké, nevýdělečné, vysoce odpovědné, ale sis velkou lidskou a společenskou prestiží. Společnost se hojí a dříve nebo později (při pohledu na nutné priority nápravy minula asi později) přijde i finanční hodnocení práce zdravotní sestry odpovídající jejímu významu. Ve Velké Británii je kvalifikovaná zdravotní sestra nejlépe placeným státním zaměstnancem se středoškolským vzděláním.

Pro mne je stále fascinující to, jak medicína, ta náročná, vyčerpávající, ale krásná milenka, vtáhne ta osmnáctiletá telátka pozvolna do svých osidel. V srpnu přicházejí vylekané venkovské diskotékové husičky a v prvních týdnech vrážejí do sebe a vůbec do všeho, je slyšet třes tříštěného skla a jsou vidět slzy. A najednou, za rok za dva, pracuje vedle vás sebevědomá, elegantní mladá dáma, v civilu oblečená „very trendy“, která sice trochu přehání své postoje rutinérským směrem, ale vidíte na ní , jak ji práce baví a jak je hrdá na to, že pracuje na JIP, má zelené šaty a už začíná ledačemus rozumět. Pak se přihlásí do pomaturitního specializačního studia a stane se sestrou specialistkou. Kdybyste páni lékaři při prvních atestacích věděli, kdo ta děvčata za dva roky všechno prakticky a teoreticky vědí, „tak byste tam asi byli ani nechodili...“. Pak přichází ten zlatý věk, kdy husí léta pomíjejí a ke znalostem a dovednostem kvalitní sestry přicházejí i patřičné postoje. Ne frajerka, ne rutinérka, ale po dobu, kdy je s nemocným dítětem postrádajícím maminku, také náhradní maminka. Až sem se dostanou ty nejlepší. Ty, které vědí, že ta odměna je někde jinde než jen v penězích. Je v hlubokém pocitu sounáležitosti k partě lidí, kteří  zachraňují dětské životy. Přicházejí vlastní děti, ale ty nejlepší se po čase zase vracejí do směnného provozu.

Jedna mi řekla: „To je zlatíčko, vidíte ho, a jak papá, hajá… a všechno. A taky je to kolotoč, takže si vůbec nevzpomenu. Pak ale najednou slyším houkat sanitku a něco s vám ve mně hne. „Stejně jste ze mě tady udělali blbce, takže mě tu za pár měsíců máte zpátky“.

Je to dobrý pocit, když pracujete s lidmi, kteří se těší do práce. Díky.

 
Zdroj: Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc. - Rady venkovského lékaře
Témata: