V období
po porodu
může být ovšem ženská sexuální touha také dlouhodobě snížena, ba dokonce
může úplně
chybět. Roli v tom hraje více faktorů – vysoká hladina hormonu
prolaktinu,
který chuť snižuje, prudká změna životního stereotypu (mění se struktura
i
návyky v rámci celého rodinného systému) i změna psychického stavu ženy
(například zvýšená úzkostnost jako projev starosti a zodpovědnosti za
miminko). V praxi to může vypadat například takto:
Manželé, Eva a Pavel,
třicetiletí, rodiče dvou dětí ve věku 5 let a 3 roky, se obrátili na
sexuologickou poradnu s problémem manželčiny nechuti k jakýmkoli
sexuálním aktivitám. Tato nechuť trvala již několik let. Oba z toho byli
nešťastní, protože jinak jim bylo spolu velice hezky, rozuměli si v
mnoha
oblastech, měli dobré finanční podmínky a společné koníčky. Jejich vztah
trval
celkem deset let. Brali se z lásky, děti plánovali a těšili se na ně.
Pavel v individuálním sezení popisoval začátky vztahu jako skvělé.
V prvních letech se milovali takřka denně, toužili po sobě a uměli si
vyjít vstříc. Zmírnění intenzity po několika letech brali jako
přirozené. První
těhotenství bylo rizikové, sexu si moc neužil a těšil se, až se dítě
narodí a
on se bude moci se svou ženou milovat jako dříve. Ale během mateřské
dovolené
manželky se setkával z její strany spíše s chladným přístupem.
Mnohokrát měl pocit, že to dělá spíše kvůli němu a sama z toho nic nemá.
Občas se zmínil, že mu situace nevyhovuje. Přišlo další těhotenství a
další
přestávka, po porodu se vše znovu opakovalo. Po roce už byl Pavel velmi
nervózní a začal to dávat Evě najevo. Milovali se jednou za měsíc a bylo
vidět,
že to Eva chce mít rychle za sebou. Situace se vyhrotila jedné noci,
když Eva
začala při souloži plakat, že už dál nemůže. Pavla se to dotklo,
připadal si
ponížený a odmítaný. Zcela se stáhl a přestal s Evou téměř komunikovat.
Eva v individuálním
sezení zopakovala Pavlův popis prvních let – všechno šlo samo a bez
problémů.
Po dvou letech cítila snížení touhy, přičítala to pracovnímu vytížení a
stereotypu, ale pořád ještě se na milování čas od času těšila.
V těhotenství ji přešla chuť úplně. Měla strach o miminko a na sex
neměla
ani pomyšlení. Po porodu byla zcela naplněná citem k dítěti a starostmi,
Pavel šel trochu stranou. Bývala také hodně unavená, moc se v noci
nevyspala a trochu ji mrzelo, že Pavel místo toho, aby si s ní večer
popovídal,
šilhal po posteli s nepokrytou výzvou. Tehdy by se k němu nejradši
stulila a odpočívala, ale věděla, jak moc Pavel v jejím těhotenství
strádal. V té době se také poprvé k milování přinutila a zahrála
orgasmus. Myslela si, že bude pár dní klid, ale druhý večer zjistila, že
po ní
Pavel touží opět.
»Asi by mi to mělo dělat
dobře,« říkala si, »ale spíše cítím únavu a chce se mi jen tak usnout
v jeho objetí.« První rok první mateřské dovolené se chuť na sex
neobjevila a Eva se naučila dělat to, co by měla, nikoliv to, co by
chtěla.
Druhé těhotenství uvítala i z toho důvodu, že jí poskytlo alibi –
nemusela
se milovat. Po narození druhého dítěte ji zaskočil intenzivní pocit
obavy
z toho, že už se zase bude muset s Pavlem milovat. Do sexu se opět
začala nutit a vadil jí jakýkoli dotek.
Doporučený
postup:
1. Jednoznačně s
oboustranně konzumovaným sexem (tedy takovým,
při kterém oba prožijí vzrušení a orgasmus) počkat na návrat spontánní
ženiny
touhy.
2. Podle možností využít
sex jednosměrný (žena může, chce-li, partnera
uspokojit pro ni přijatelným způsobem, většinou nekoitálně, tedy
drážděním
penisu rukou nebo ústy). Do prožití vlastního vzrušení a orgasmu by ji
neměl
partner nutit.
3. Doporučené je
samozřejmě i využití autoerotiky jako ohleduplného
způsobu řešení vyšší sexuální potřeby.
4. Dvojice by neměla
omezovat nesexuální dotyky, objetí, polibky.
Naopak v období, kdy jeden z partnerů po sexu netouží, je to dobrý
způsob, jak si projevit lásku. Nesexuální tělesná blízkost by neměla být
limitována ani z jedné strany (muž si často říká – obejmu ji, a
stejně
se zase odtáhne, žena si ve stejné situaci často říká – obejmu
ho, a on
si bude myslet, že chci sex, radši se odtáhnu. Výsledek si umíte
domyslet).
5. Partneři by neměli
dopustit, aby přechodný sexuální nesoulad
pokazil dobře fungující vztah.
6. Nezbytnost dobré
otevřené komunikace o sexu a pocitech s ním
spojených není posledním, ale prvním z důležitých předpokladů
dlouhodobé
dobré sexuální perspektivy dvojice.
Autor: MUDr. Hana Fifková
sdílet