V České republice se stav výlučně kojených dětí od roku 1993 zlepšil, přesto však za celosvětovým průměrem pokulháváme, sdělila doktorka Mydlilová. Zatímco na světě jsou půlroční děti výlučně kojené ve 39 %, u nás je toto číslo daleko nižší - pouze 16,7 % (údaj z roku 2002).
V okamžiku propuštění z porodnice je plně kojeno 90,4 % novorozenců. Postupně tento údaj však klesá - výlučně kojeno v 6. týdnu je 63,9 % dětí a ve třech měsících 34,2 %.
Uměle živených dětí při propuštění z porodnice zároveň nepatrně klesá. V roce 1993 jich bylo 3,7 %, loni jen 2,9%. Ještě výrazněji klesá počet dokrmovaných dětí při propuštění do domácího prostředí. V roce 1993 jich bylo 9,9 %, v roce 2003 jen 5,4 %.
Záchrana životů
Přesto však není problematice kojení přisuzován dostatečný význam. Matky, ale v některých případech i zdravotnický personál, jej nedoceňují. A to i přesto, že v USA bylo například odhadnuto, že podporou kojení by bylo možno zabránit 720 úmrtím v kojeneckém věku. Kromě toho má kojení také ekonomický dopad. Kdyby byly děti výlučně kojeny do svých 6 měsíců, na světě by se ušetřilo 3,6 biliónu dolarů.
Odborníci se shodují, že je třeba výlučné kojení podporovat, neboť mateřské mléko poskytuje ochranné látky, které brání či pomáhají v boji s infekcemi. Živiny v něm jsou navíc obsažené ve vyváženém množství a mají speciální kvalitu. Jeho kvalita je vyrovnaná a mléko je vždy dostupné.
Nedostatek sebedůvěry a zavádějící reklama
Mnohdy však matky od kojení samy upouštějí. V porodnicích totiž nejsou vždy plně podporovány v případě, že se vyskytnou problémy, které někteří zdravotničtí pracovníci nechtějí nebo nemají čas řešit, a proto raději nasadí dudlíky.
Někdy matkám chybí sebedůvěra a nevěří, že budou schopné kojit. Proto dopředu žádají umělou výživu pro případ, že by se kojení nevydařilo. Předem tak počítají s nezdarem. V jejich pesimistickém přístupu je utvrzují reklamy na náhrady mateřského mléka, které sice připouštějí, že mateřské mléko je nejlepší, zároveň však vytvářejí povědomí, že náhražky se mléku vyrovnají.
Výlučnému kojení také brání zaměstnanost a malá informovanost o přestávkách pracujících žen na kojení, které stanoví Zákoník práce. Žena má do šesti měsíců věku dítěte právo na dvě třicetiminutové přestávky, do jednoho roku pak stejně dlouhou pauzu jednu.
Nemocnic přátelských k dětem přibývá
Na podporu kojení v ČR vznikl program, který mohou porodnice přijmout a praktikovat. Nyní jich u nás existuje 42, dalších deset se připravuje, že na program najede. V tzv. "baby-friendly" nemocnicích, které splňují deset bodů k úspěšnému kojení, se již narodilo 43,4 % 
novorozenců.
| Každé zařízení, které poskytuje péči a služby matkám a novorozencům, by mělo: |
| * Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu. |
| * Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie. |
| * Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení. |
| * Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu. |
| * Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí. |
| * Nepodávat novorozencům žádnou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů. |
| * Umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně (rooming). |
| * Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoliv podle předem stanoveného časového harmonogramu). |
| * Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky, apod. |
| * Povzbuzovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propuštění z porodnice. |
Počet těchto nemocnic je však stále nízký. Podle doktorky Paulové je totiž dodržování pravidel náročné a zdlouhavé. Navíc se musí dodržovat všechny zásady najednou, jinak program ztrácí svůj smysl. A na to nemají mnohé porodnice čas, neboť bývají přeplněné.
sdílet