Děloha plní v těhotenství úlohu pouzdra, v němž se vyvíjí plodové vejce, za porodu pak orgánu, který vypudí plodové vejce do porodních cest. K tomuto účelu je děloha anatomicky vybavena a v průběhu těhotenství se dále přizpůsobuje. Z hmotnosti 50 až 60 g před otěhotněním dosáhne koncem těhotenství hmotnosti 900 až 1000 g. Objem její dutiny se zvýší ze 2 až 3 ml před těhotenstvím na 4500 až 5000 ml i více koncem těhotenství.
Změní se i stavba dělohy: kromě děložního těla a hrdla, anatomicky i funkčně odlišných, se od 4. měsíce gravidity mezi nimi formuje přechodná část – dolní děložní segment. Původně hruškovitý tvar dělohy se v druhé polovině těhotenství změní na ovoidní, eventuálně kulovitý (pří vícečetných těhotenstvích). Mění se i uspořádání svalových vláken v děložní stěně. Svalová vlákna probíhají spirálovitě v několika vrstvách. Zmnoží se cévní zásobení, průtok krve se zvýší ze 30 až 50 ml/min u netěhotné dělohy na 800 až 900 ml/min koncem těhotenství.
Děložní tělo mění v těhotenství svoji velikost, tvar, konzistenci (je měkké, prosáklé, jeho tonus je chabý) i barvu (je lividní – nafialovělé – v důsledku překrvení).
Již v prvních dnech těhotenství se děloha souměrně trochu zvětší v důsledku překrvení. Později se na jejím povrchu dají zjistit tvarové změny, odpovídající místu uhnízdění oplodněného vajíčka. V důsledku překrvení a prosáknutí a růstu dělohy se postupně mění její uložení v prostoru malé pánve. Zprvu těhotná děloha zdánlivě zvětší své ohnutí dopředu, děložní tělo se změní na kulovité. Výrazné prosáknutí istmické části dělohy (místa přechodu děložního hrdla v děložní tělo) vyvolá pohmatový dojem, jako by tělo s hrdlem vůbec nesouviselo.
Děloha se zvětšuje v závislosti na trvání gravidity:
Koncem 1. lunárního měsíce gravidity je děloha měkčí, prosáklejší, jen nepatrně zvětšená.
Koncem 2. lunárního měsíce je děloha velká jako husí vejce, ovoidní, měkká, prosáklá.
Koncem 3. lunárního měsíce je děložní tělo velké jako mužská pěst, je kulovité, má cystickou konzistenci (pohmat jako na měkký míč). Její fundus sahá k hornímu okraji stydké spony, děloha je dosud v malé pánvi.
Ve 4. lunárním měsíci se plodové vejce rychle zvětší v důsledku zmnožení plodové vody – tzv. fyziologického hydramnia, proto se zvětší i děloha, takže její fundus je na šíři dvou prstů nad horním okrajem stydké spony. Děložní tělo je ještě stále skloněno dopředu. Zvětšováním plodového vejce je podmíněn vznik tzv. dolního děložního segmentu. V děloze lze při klinickém vaginálním vyšetření vyvolat fenomén tzv. balotování: při vyšetření je možné přední poševní klenbou jemným nárazem “odstrčit” plod vzhůru, ten se ale za okamžik vrátí dolů a narazí proti vyšetřujícímu prstu.
Koncem 5. lunárního měsíce vystoupí děložní fundus nad střed vzdálenosti mezi pupkem a sponou. Děložní tělo již není skloněno proti děložnímu hrdlu a má ovoidní tvar. V této době je možné již zastihnout ozvy plodového srdce poslechem a pohyby plodu pohmatem nad břišní stěnou.
sdílet