„Safra, co mne to v tom podbřišku svědí a proč běhám s každým mililitrem na záchod? Snad to není zánět močového měchýře!“ zpytovala jsem své svědomí, kdy jsem zase šla ven bez klobouku nebo byla málo oblečená.
Taky ale hlodal červíček, že by to mohlo být miminko…
Kdyby mne před několika týdny někdo pozoroval, řekl by si, že jsem blázen a ženská pomatená.
Postupně jsem totiž nakupovala těhotenské testy (a taky se ptala, jestli neexistují nějaké na určení zánětu močového měchýře – neexistují :-) ).
Když se zpočátku nic neukazovalo, nedalo mi to a běžela jsem do další lékárny (co by tomu v té samé řekly, že ani nedokážu odečíst z testu, jestli jsem těhotná, nebo ne?) Byla jsem minimálně v šesti a postupně jsem vyzkoušela dvojitá balení proužků, proužek v tužce a kapátko s plastovým testerem. Dlouho nic, až se po určité době začal ukazovat slabý druhý proužek – no jo, jenže až po době, která byla v návodu uvedená jako průkazná, takže 
chyba! To už mi docházela trpělivost, tak jsem investovala do dražšího a citlivějšího testu.
A … dneska jsem dostala jeho první fotku – hlavičky, hrudníku a rukou.
Nemám postavu modelky, bříško vždy tak trochu vyčnívalo.
Ale teď… Konečně mne budou pouštět v létě sednout v tramvaji oprávněně! :-)))
PS: Tak co, Meryl, o kolik cm já budu mít v pase nahoře, a ty dole, o prázdninách?
P.S. II : Redakce gratuluje Ferdičce i jejímu muži a doufá, že nás svým těhotenstvím, svými strastmi i radostmi provede jako další prvorodička.
sdílet