V Africe musíme aspoň vyškolit porodní báby

__ADV__České porodnictví je na světové úrovni, tak proč tento potenciál neinvestovat do rozvoje chudých zemí. To říká docent Josef Donát z fakultní nemocnice v Hradci Králové, který se účastnil několika projektů humanitární a rozvojové pomoci v Ugandě, Etiopii nebo na Srí Lance.

* Jaké faktory nejvíce ovlivňují kvalitu porodnictví v rozvojových zemích?



Tím základním je nedostupnost péče nejen lékařské, ale i zdravotnické. Porodnictví v rovníkové Africe je navíc tradičně v rukou porodních bab, které nemají žádné odborné vzdělání, jen některé z nich prošly krátkodobými kurzy. Velkou roli samozřejmě hraje i chudoba. Ti lidé prostě nemají peníze na to, aby si zaplatili základní léky. Pak umírají i na banální infekce.

* Jaké jsou potřeby nutné k provedení porodu s velkou nadějí na přežití matky i dítěte?



Porod je přirozená věc už od existence lidstva. Lidé jsou zvyklí rodit a nepotřebují k tomu de facto nic. Složitější jsou případy, při kterých dojde k poraněním nebo komplikacím. Například při příčné poloze plodu se nedá porodit bez pomoci lékařů. Pokud se neprovede císařský řez, rodička zemře. K provedení úspěšného porodu je nutné především zabránit infekci.



Pokud v místech, kde jsem působil, nebyla k sehnání látková prostěradla, snažili jsme se do vesnic dodávat alespoň papírová. Také je třeba zajistit alespoň základní vyškolení porodních bab - aby měly po ruce sterilní balíček, aby si před porodem polévaly ruce dezinfekčním roztokem a aby včas poznaly případné komplikace, dokud je ještě čas volat lékaře.

* Mohl byste z tohoto pohledu srovnat země, ve kterých jste dosud působil?



Nejhorší situace byla na severu Ugandy, blízko hranic se Súdánem. Když jsem viděl operační sál v krajské nemocnici, říkal jsem si, že tam bych nechtěl ležet ani po smrti. Sever Afriky je na tom lépe, péče je většinou dostupná.

* Jak jste již řekl, velmi důležitou roli při snaze o snížení mateřské úmrtnosti hraje vzdělávání a školení pracovníků ve zdravotnictví. Jak se daří nabourávat tradiční systémy ústního předávání zkušeností mezi lidmi, kteří provádějí porody?



Většinou se setkávám s ochotou a vstřícností, jen malá část animistů věří svým šamanům a lékařskou péči považují za zbytečnou. Kolikrát si ale říkám: Má to cenu?

Ti lidé jsou zvyklí rodit určitým způsobem po staletí, s jakým oprávněním jim teď chceme vnucovat náš svět? V Africe je sice průměrný věk čtyřicet let, ale těm lidem to stačí. Čas tam totiž ubíhá o dost pomaleji než tady. I tak ale věřím, že trend moderní medicíny v Africe zvítězí. Dalším problémem je nedostatek doktorů. Pokud má nemocnice se sto lůžky tři doktory, kteří si nemohou dovolit specializaci, ale musí zvládat všechno od trhání zubů po složité operace, musí to mít vliv na kvalitu zdravotnické péče.



* Čeští lékaři mají ve světě dobré jméno, proč je v projektech rozvojové pomoci věnováno na zdravotnictví tak málo prostředků?



Tomu sám nerozumím. V současnosti se podílím na projektu, při kterém je budována česká nemocnice v Ugandě. Dostali jsme peníze, za které postavíme torzo, které bude schopné omezeně fungovat. Pokud by fungovala se všemi odděleními podle původního plánu, mohla by být výbornou vizitkou celého státu. Odpovědní lidé to však takhle nevidí.

 

Zdroj: MF Dnes, Člověk v tísni