__ADV__Vědci v britských laboratořích chovají myši, kterým se podařilo transplantovat lidský chromozóm.
Nejde však o to, že by vědci zkoumali možnost, jak vytvořit křížence mezi oběma druhy. Výzkum má lékařské vědě pomoci s odhalením, jak předcházet některým symptomům Downova syndromu, dědičné choroby, která se projevuje mimo jiné retardací duševního vývoje, a jak je léčit.
Například v České republice se rodí každý rok přibližně sedmdesát dětí postižených touto vrozenou vadou.
Pomoc postiženým pacientům
Experiment britských vědců je důležitý mimo jiné proto, že by měl pomoci všem, kteří trpí od narození Downovým syndromem. Měl by také přispět k prevenci řady závažných onemocnění, jež s sebou tato vrozená vada přináší.
Výčet těch nejvážnějších přibližuje britský kardiolog Jerry Coughlan, jehož syn také trpí Downovým syndromem: "Z laboratorně vytvořeného modelu myši můžete vyjmout jednotlivé geny a sledovat, jaké to má následky." "Pak lze odhalit, které geny vyvolávají srdeční vady, poruchy mozku, problémy štítné žlázy, nebo vznik leukémie," uvádí doktor Coughlan, podle kterého pak bude snazší porozumět tomu, co se odehrává v jednotlivých buňkách.
První křížení lidských chromozómů
Další důležitý aspekt spočívá v tom, že je to poprvé, kdy se podařilo transplantovat lidský chromozóm do dědičné výbavy jiného živočišného druhu, v tomto případě myši.
Výzkum by měl pomoci léčit Downův syndrom
Vědci si od toho slibují, že se rozšíří možnosti výzkumu poruchy stovek, možná až tisíce dalších genů v laboratorních podmínkách. Na experimentu se podíleli vědci z Lékařské rady pro výzkum a z Neurologického institutu Londýnské univerzity.
Ze dvou set padesáti genů, které obsahuje lidský chromozóm, se jich v rámci laboratorních experimentů podařilo devadesát procent transplantovat do zárodečných buněk myši.
Jak se ukázalo, na novém, geneticky modifikovaném druhu myší se projevovaly podobné zdravotní poruchy jako u lidí trpících Downovým syndromem - například horší paměť a poruchy funkce mozku či srdce.
Odborníci však zdůrazňují, že tento laboratorní experiment nelze zkratkovitě chápat jako objev léčby nebo prevence samotného Downova syndromu, v tomto ohledu zůstávají jeho příčiny i nadále tajemstvím přírody a procesu zplození člověka.
Se syndromem se rodí stovky Britů
Downovým syndromem je označována genetická vada, kdy má daný jedinec o jeden specifický chromozóm navíc.
V Británii se rodí s touto dědičnou vadou, kterou charakterizuje mimo jiné duševní zaostávání dítěte, zhruba 600 dětí. Odpovídá to celosvětovému průměru výskytu, jedno postižené dítě na sto tisíc novorozenců. Jedinou korelaci, kterou objevili, je závislost mezi věkem rodičů a pravděpodobností výskytu. Zvyšuje se u matek po pětatřicátém a u otců po padesátém roce.
Pokud se na tuto anomálii přijde ještě během těhotenství, tak lékaři v Británii doporučují podobně jako v České republice jednoznačně umělé přerušení těhotenství.
zdroj: BBC.com
sdílet