
Z
biologického a
genetického hlediska je pro první otěhotnění optimální věk ženy mezi 20.
až 24.
rokem. Před 20. rokem života bývají ženy v naší zemi sice biologicky
schopny
otěhotnět, průměrný reprodukční věk dívek v České republice nastává ve
14 až 16
letech, ale v této době nebývají ještě zcela duševně připraveny na
těhotenství
a mateřství.
S přibývajícím věkem ženy, nad
30 let, pravděpodobnost prvního otěhotnění klesá.
Těhotenství žen starších 35 let
jsou spojena se zvýšeným rizikem těhotenských komplikací (
preeklampsie,
metabolické poruchy, poruchy nitroděložního vývoje plodu).
Po 35. roce života ženy je
riziko vývojových vad plodů 1,0 %, po 40. roce 1,8 %, po 45. roce až 6,0
%.
Starším ženám se častěji než mladým matkám rodí děti s Downovým
syndromem.
Vyšší věk partnera se na vzniku vývojových poruch plodu sice podle
dnešních
informací projevuje, ale ne tak významně jako u ženy.
Z výše uvedených důvodů jsou
těhotné nad 35 roků považovány za rizikově těhotné a rizikové
rodičky
a je jim věnována zvýšená pozornost v poradně pro těhotné i u porodu.